1 Korintským 11 CSP

1. Napodobujte mě, jako i já napodobuji Krista.

2. Chválím vás, [bratři,] že ve všem na mne pamatujete a držíte se mých pokynů, jak jsem vám je předal.

3. Chci, abyste věděli, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž a hlavou Krista Bůh.

4. Každý muž, který se modlí nebo prorokuje a má zahalenou hlavu, hanobí svou hlavu.

5. Každá žena, která se modlí nebo prorokuje s nezahalenou hlavou, hanobí svou hlavu, neboť je to jedno a totéž, jako kdyby se oholila.

6. Neboť jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. A jestliže je pro ženu potupou dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.

7. Muž si nemusí zahalovat hlavu, neboť je Božím obrazem a jeho slávou, žena pak je slávou mužovou.

8. Muž totiž není z ženy, nýbrž žena z muže.

9. Vždyť nebyl stvořen muž kvůli ženě, ale žena kvůli muži.

10. Proto musí mít žena na hlavě znamení moci kvůli andělům.

11. Avšak v Pánu není ani žena bez muže ani muž bez ženy.

12. Neboť jako je žena z muže, tak také muž skrze ženu, a to všechno je z Boha.

13. Sami posuďte: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená?

14. Neučí vás sama příroda, že nosíli muž dlouhé vlasy, je mu to pro ostudu,

15. ale nosíli dlouhé vlasy žena, je jí to k slávě? Neboť dlouhé vlasy jsou jí dány místo pokrývky.

16. Kdyby však měl někdo sklon se přít -- takový zvyk nemáme ani my, ani Boží sbory.

17. Když toto přikazuji, nechválím, že se scházíte spíše k horšímu než k lepšímu.

18. Především slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se scházíte ve sboru, a zčásti tomu věřím.

19. Neboť musí být mezi vámi i různé skupiny, aby se ti osvědčení stali mezi vámi známými.

20. Když vy se společně scházíte, není to slavení Večeře Páně.

21. Když totiž jíte, každý si bere napřed svou večeři, jeden má hlad a druhý je opilý.

22. Což nemáte domy, kde můžete jíst a pít? Anebo opovrhujete Boží církví a zahanbujete ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím.

23. Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také předal, že Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazován, vzal chléb,

24. vzdal díky, rozlomil jej a řekl: "[Vezměte, jezte.] Toto je mé tělo, které [se] za vás [láme]. Toto čiňte na mou památku."

25. Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: "Tento kalich je nová smlouva v mé krvi; toto čiňte, kdykoliv byste pili, na mou památku."

26. Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili [tento] kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.

27. Kdo by tedy jedl ten chléb nebo pil kalich Páně nehodně, bude vinen proti tělu a krvi Páně.

28. Ať člověk zkoumá sám sebe, a takto ať z toho chleba jí a z toho kalicha pije.

29. Neboť kdo jí a pije [nehodně], jí a pije sobě odsouzení, neboť nerozsuzuje tělo [Páně].

30. Proto jsou mezi vámi mnozí slabí a neduživí a mnozí usínají.

31. Kdybychom rozsuzovali sami sebe, nebyli bychom souzeni.

32. Když jsme však souzeni od Pána, jsme vychováváni, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.

33. Proto, moji bratři, když se scházíte k jídlu, čekejte jeden na druhého.

34. Jeli někdo hladový, ať jí doma, abyste se nescházeli k odsouzení. Ostatní věci zařídím, až přijdu.