1 Korintským 12 CSP

1. Co se týká duchovních projevů, bratři, nechci, abyste byli v nevědomosti.

2. Víte, že když jste byli pohané, bývali jste neodolatelně vlečeni k němým modlám.

3. Proto vám oznamuji, že žádný, kdo mluví v Duchu Božím, neřekne: "Ježíš buď proklet," a nikdo nemůže říci: "Pán Ježíš," jedině v Duchu svatém.

4. Jsou rozdíly v darech milosti, ale tentýž Duch;

5. jsou rozdíly v službách, ale tentýž Pán;

6. a jsou rozdíly v působení, ale tentýž Bůh, který působí všechno ve všech.

7. Každému je dáván projev Ducha ke společnému prospěchu.

8. Neboť jednomu je skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému podle téhož Ducha slovo poznání;

9. dalšímu víra v témž Duchu, jinému dary uzdravování v témž Duchu;

10. jinému působení mocných činů, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, dalšímu druhy jazyků, jinému pak výklad jazyků.

11. Avšak to všechno působí jeden a týž Duch, který rozděluje každému jednotlivě, jak sám chce.

12. Neboť jako tělo je jedno, ač má mnoho údů, a všechny údy [jednoho] těla, ačkoli je jich mnoho, jsou jedno tělo, tak i Kristus.

13. Neboť v jednom Duchu jsme my všichni byli pokřtěni v jedno tělo, ať Židé nebo Řekové, ať otroci nebo svobodní, a všichni jsme z jednoho Ducha dostali napít.

14. Vždyť také tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů.

15. Kdyby noha řekla: "Protože nejsem ruka, nepatřím k tělu", nepatří snad proto k tomu tělu?

16. A kdyby řeklo ucho: "Protože nejsem oko, nepatřím k tělu", nepatří snad proto k tělu?

17. Kdyby celé tělo bylo jen oko, kde by byl sluch? Kdyby celé tělo bylo jen ucho, kde by byl čich?

18. Ale Bůh umístil údy: každý z nich v těle umístil tak, jak chtěl.

19. Kdyby bylo všechno jedním údem, kde by bylo tělo?

20. Je mnoho údů, ale jedno tělo.

21. Oko však nemůže říci ruce: "Nepotřebuji tě," ani hlava nemůže říci nohám: "Nepotřebuji vás."

22. Naopak ty údy těla, které se zdají být slabší, jsou nezbytné.

23. A části těla, které pokládáme za méně čestné, obklopujeme zvláštní ctí a našim neslušným částem dáváme tím větší slušnost,

24. což naše slušné údy nepotřebují. Ale Bůh sestavil tělo tak, že tomu potřebnému dal zvláštní čest,

25. aby v těle nebyla roztržka, ale aby údy navzájem o sebe stejně pečovaly.

26. A když jeden úd trpí, trpí spolu s ním všechny údy; a když je jeden úd oslavován, radují se všechny údy spolu s ním.

27. Vy jste tělo Kristovo a jednotlivě jste jeho údy.

28. A v církvi Bůh ustanovil nejprve apoštoly, za druhé proroky, za třetí učitele, potom projevy moci, potom dary uzdravování, pomoci, vedení, druhy jazyků.

29. Jsou snad všichni apoštolové? Jsou snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Mají snad všichni projevy moci?

30. Mají snad všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Nebo je snad všichni vykládají?

31. Vy však usilujte o větší dary milosti. A ukazuji vám ještě mnohem vzácnější cestu.