1 Korintským 4 CSP

1. Ať o nás každý smýšlí jako o služebnících Kristových a správcích Božích tajemství.

2. A od správců se nakonec vyžaduje, aby byl každý shledán věrným.

3. Pro mne je pramálo důležité, zda mě posuzujete vy nebo lidský soud. Ale ani já sám sebe neposuzuji.

4. Ničeho, co by svědčilo proti mně, si sice nejsem vědom, ale tím nejsem ospravedlněn; ten, kdo mne posuzuje, je Pán.

5. Proto nic nesuďte předčasně, dokud nepřijde Pán, který osvítí i věci skryté ve tmě a zjeví úmysly srdcí. A tehdy se každému dostanepochvaly od Boha.

6. Toto jsem, bratři, vztáhl na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás naučili [smýšlet] "ne nad to, co je napsáno", abyste se kvůli jednomu učiteli nenadýmali jeden nad druhého.

7. Vždyť kdo ti dává vyniknout? Co z toho, co máš, jsi nedostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nedostal?

8. Už jste nasyceni, už jste zbohatli, bez nás jste začali kralovat. Kéž byste kralovali, ale tak, abychom i my kralovali spolu s vámi.

9. Zdá se mi, že nás, apoštoly, Bůh postavil jako poslední, jako odsouzené na smrt, neboť jsme se stali divadlem světu, andělům i lidem.

10. My jsme blázni kvůli Kristu, ale vy jste rozumnív Kristu; my jsme slabí, vy však silní; vy slavní, my beze cti.

11. Až do této hodiny hladovíme a žízníme, jsme skoro nazí, dostáváme rány, jsme bez domova,

12. lopotíme se prací vlastních rukou. Když nám spílají, žehnáme, když nás pronásledují, snášíme to,

13. když jsme haněni, domlouváme. Stali jsme se jakoby smetím tohoto světa, vyvrheli pro všechny až doposud.

14. Toto nepíšu, abych vás zahanboval, ale napomínám vás jako své milované děti.

15. Neboť i kdybyste měli deset tisíc vychovatelů v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši já jsem vás zplodil skrze evangelium.

16. Prosím vás tedy: Napodobujte mě!

17. Proto jsem k vám poslal Timotea, který je mým milovaným a věrným synem v Pánu. On vám připomene moje cesty v Kristu [Ježíši], jak učím všude v každém sboru.

18. Někteří z vás se stali domýšlivými, jako bych k vám už neměl přijít.

19. Ale přijdu k vám brzy, budeli Pán chtít, a poznám nikoli řeč těch domýšlivců, ale jejich moc.

20. Neboť Boží království nespočívá v řeči, ale v moci.

21. Co chcete? Mám k vám přijít s holí, nebo s láskou a v duchu mírnosti?