1 Samuel 22 CSP

1. Pak odtamtud David odešel a unikl do adulamské jeskyně. Když se o tom doslechli jeho bratři a celý dům jeho otce, přišli tam za ním.

2. Shromáždili se k němu všichni, kdo byli v úzkostech, všichni, kdo měli dluh, a všichni, kdo měli hořkost v duši; a stal se jejich velitelem. Bylo s ním asi čtyři sta mužů.

3. David šel odtamtud do moábské Mispy a moábskému králi řekl: Dovol, ať můj otec a má matka přijdou a zůstanou u vás, dokud se nedozvím, co pro mě Bůh učiní.

4. Nato je přivedl před moábského krále a pobývali u něho po všechny dny, co byl David v pevnosti.

5. Avšak prorok Gád řekl Davidovi: Nepobývej v pevnosti: Odejdi a jdi do judské země. David tedy šel a přišel do cheretského lesa.

6. Saul se doslechl, že David a muži, kteří byli s ním, byli odhaleni. Saul tehdy seděl v Gibeji pod tamaryškem na výšině. V ruce měl své kopí a všichni jeho otroci stáli kolem něho.

7. Saul řekl svým otrokům, kteří stáli kolem něho: Poslyšte, Benjamínovci! Což vám všem dá syn Jišajův pole a vinice? Všechny vás ustanoví za velitele nad tisíci a velitele nad sty?

8. Proto jste se všichni proti mně spikli? Nikdo mi neprozradí, že můj syn uzavřel smlouvu se synem Jišajovým. Nikdo z vás se kvůli mně netrápí a neprozradí mi, že můj syn podporuje mého otroka proti mně, aby mi nastražil léčku, jak je tomu dnes.

9. Dóeg Edómský, který byl ustanoven nad Saulovými otroky, odpověděl: Viděl jsem syna Jišajova, jak přišel do Nóbu k Achímelekovi, synu Achítúbovu.

10. Ten se na něj doptával Hospodina, dal mu potraviny a také mu dal meč Pelištejce Goliáše.

11. Nato si dal král zavolat kněze Achímeleka, syna Achítúbova, a celý dům jeho otce, kněze, kteří byli v Nóbu. Všichni přišli ke králi.

12. Saul řekl: Poslyš, synu Achítúbův. On odpověděl: Zde jsem, můj pane.

13. Saul mu řekl: Proč jste se proti mně spikli, ty a syn Jišajův, když jsi mu dal pokrm a meč a doptával ses na něj Boha, aby povstal proti mně a nastražil mi léčku, jak je tomu dnes?

14. Achímelek králi odpověděl: Kdo ze všech tvých otroků je věrný jako David? Je královým zetěm, velitelem tvé tělesné stráže a je vážený ve tvém domě.

15. Což jsem se teprve dnes na něj začal doptávat Boha? Ať je to ode mě vzdáleno. Nechť král nepřičítá nic zlého svému otroku ani celému domu mého otce, neboť tvůj otrok o celé této záležitosti nic neví, ani to nejmenší.

16. Král řekl: Jistě zemřeš, Achímeleku, ty i celý dům tvého otce.

17. Běžcům, kteří stáli kolem něj, král řekl: Obraťte se a usmrťte Hospodinovy kněze, neboť také jejich ruka je s Davidem. Vždyť věděli, že je na útěku, a neprozradili mi to. Královi otroci však nechtěli vztáhnout ruku a zasáhnout proti Hospodinovým kněžím.

18. Nato král řekl Dóegovi: Obrať se ty a zasáhni proti kněžím. Dóeg Edómský se obrátil, sám zasáhl proti kněžím a usmrtil v onen den osmdesát pět mužů, kteří nosili lněný efód.

19. I kněžské město Nób vybil ostřím meče; muže i ženy, děti i kojence, býky, osly i ovce vybil ostřím meče.

20. Unikl jeden syn Achímeleka, syna Achítúbova, jménem Ebjátar, a utekl za Davidem.

21. Ebjátar Davidovi oznámil, že Saul zabil Hospodinovy kněze.

22. David Ebjátarovi řekl: Věděl jsem v onen den, kdy tam byl Dóeg Edómský, že to určitě oznámí Saulovi. Já jsem vinen všemi zmařenými životy domu tvého otce.

23. Pobývej se mnou. Neboj se, protože ten, kdo usiluje o můj život, usiluje i o tvůj život. U mne nalezneš ochranu.