2 Korintským 1 CSP

1. Pavel, z Boží vůle apoštol Krista Ježíše, a bratr Timoteus církvi Boží, jež je v Korintu, se všemi svatými, kteří jsou v celé Achaji:

2. Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

3. Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškerého povzbuzení,

4. který nás povzbuzuje v každém našem soužení, abychom i my mohli povzbuzovat ty, kteří jsou v jakémkoli soužení, tím povzbuzením, kterým Bůh povzbuzuje nás.

5. Neboť jako se na nás rozhojňují Kristova utrpení, tak se skrze Krista rozhojňuje i naše povzbuzení.

6. Jsmeli tedy v soužení, je to k vašemu povzbuzení a záchraně; jsmeli povzbuzováni, je to k vašemu povzbuzení, které se projevuje ve vytrvalém snášení týchž utrpení, jež snášíme i my.

7. Naše naděje, pokud jde o vás, je pevná; víme, že jako jste účastni utrpení, tak i povzbuzení.

8. Nechceme, bratři, abyste nevěděli o našem soužení, které [nás] potkalo v Asii; dolehlo na nás nadmíru těžce, nad naši sílu, takže jsme si zoufali, až jsme i pochybovali o svém životě.

9. Sami v sobě jsme však měli ten rozsudek smrti, abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha, který křísí mrtvé;

10. on nás vysvobodil z takového nebezpečí smrti a ještě vysvobodí; v něho jsme složili svou naději, že ještě znovu vysvobodí,

11. když i vy nám budete pomáhat modlitbou, aby za nás mnozí děkovali kvůli daru milosti, kterého se nám dostalo skrze přímluvy mnohých.

12. Neboť toto je naše chlouba: svědectví našeho svědomí, že jsme si na světě -- a obzvláště mezi vámi -- počínali v prostotě a Boží upřímnosti, ne v tělesné moudrosti, nýbrž v Boží milosti.

13. Neboť vám nepíšeme nic jiného, než co čtete a také chápete, a doufám, že dokonale pochopíte,

14. jako jste nás už i zčásti pochopili, že jsme vaší chloubou, tak jako i vy naší v den [našeho] Pána Ježíše.

15. V této důvěře jsem k vám chtěl už dříve přijít, abyste dostali dvojí milost,

16. a skrze vás projít do Makedonie a z Makedonie opět přijít k vám a od vás být vypraven do Judska.

17. Když jsem tedy toto chtěl, jednal jsem snad lehkovážně? Nebo snad to, co zamýšlím, je podle těla, takže "ano, ano" u mne znamená zároveň "ne, ne"?

18. Bůh je však věrný, takže naše slovo k vám není "ano" i "ne".

19. Neboť Boží Syn, Ježíš Kristus, který byl mezi vámi skrze nás vyhlášen -- mnou, Silvanem a Timoteem -- nebyl "ano" i "ne", nýbrž v něm se uskutečnilo "ano".

20. Neboť všechna Boží zaslíbení, kolik jich jen je, v něm jsou "ano". Proto je také skrze něho řečeno "amen" k slávě Bohu skrze nás.

21. Ten, kdo nás upevňuje spolu s vámi v Kristu a pomazal nás, je Bůh.

22. On nás také zapečetil a do našich srdcí dal Ducha jako závdavek.

23. Volám Boha za svědka na svou duši, že jen z ohledu na vás jsem ještě nepřišel do Korintu.

24. Nejsme pány nad vaší vírou, nýbrž jsme pomocníky vaší radosti; vždyť vírou pevně stojíte.