2 Korintským 13 BKR

1. Toto již po třetí jdu k vám, a v ústech dvou neb tří svědků staneť každé slovo.

2. Předpovědělť jsem, a předpovídám po druhé jako přítomný, a nepřítomný nyní píši těm, kteříž prve hřešili, i jiným všechněm, že přijdu-liť opět znovu, neodpustím,

3. Poněvadž zkusiti hledáte toho, kterýž skrze mne mluví, Krista, kterýžto k vám není nemocný, ale mocný jest v vás.

4. Nebo ačkoli ukřižován jest jako nemocný, ale živ jest z moci Boží. A tak i my mdlí jsme s ním, ale živi budeme s ním, z moci Boží vztahující se až k vám.

5. Sami sebe zkušujte, jste-li u víře; sami sebe ohledujte. Èili sami sebe neznáte, že Ježíš Kristus jest v vás? Leč jste snad zavrženi.

6. Ale naději mám, žeť poznáte, žeť my nejsme zavrženi.

7. Modlímť se pak Bohu, abyste nic zlého nečinili, ne proto, abychom my se dokonalí ukázali, ale abyste vy to, což jest dobrého, činili, my pak jako zavržení abychom byli.

8. Neboť nic nemůžeme proti pravdě, ale k pravdě.

9. Radujeme se zajisté, že ač jsme mdlí, ale vy jste silní, a za toť se i modlíme, abyste vy byli dokonalí.

10. Protož toto nepřítomný jsa, píši, abych snad potom přítomen jsa, nemusil býti přísný, podle moci, kterouž mi dal Pán k vzdělání, a ne k zkáze.

11. Naposledy, bratří mějtež se dobře, dokonalí buďte, potěšujte se, jednostejně smyslte, pokoj mějte. A Bůh lásky a pokoje budeť s vámi.

12. Pozdravtež jedni druhých políbením svatým. Pozdravují vás všickni svatí.

13. Milost Pána Jezukrista, a láska Boží, a účastenství Ducha svatého budiž se všemi vámi. Amen. Druhý list k Korintským psán byl z Filippis, Města Macedonského, po Titovi a Lukášovi.