2 Královská 21 B21

1. Menaše se stal králem ve dvanácti letech a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let. Jeho matka se jmenovala Chefciba.

2. Páchal, co je v Hospodinových očích zlé, podle ohavných způsobů těch národů, které Hospodin vyhnal před syny Izraele.

3. Znovu vystavěl obětní výšiny, které jeho otec Ezechiáš zničil. Postavil také oltáře Baalovi a vztyčil Ašeřin kůl, jako to dělal izraelský král Achab. Klaněl se všem nebeským zástupům a sloužil jim.

4. Nastavěl oltáře v Hospodinově chrámu, o kterém Hospodin prohlásil: „Svému jménu dám spočinout v Jeruzalémě.“

5. Na obou nádvořích Hospodinova chrámu nastavěl oltáře všem nebeským zástupům.

6. Dokonce provedl vlastního syna ohněm. Věštil, čaroval, zabýval se jasnovidectvím a vyvolával mrtvé. Napáchal v Hospodinových očích spoustu zla a popouzel ho k hněvu.

7. Nechal vyrobit modlu Ašery a vztyčil ji v chrámu, o kterém Hospodin Davidovi a jeho synu Šalomounovi řekl: „V tomto domě, v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech kmenů Izraele, dám navždy spočinout svému jménu.

8. Bude-li se Izrael pečlivě řídit vším, co jsem jim přikázal, a plnit celý Zákon, který jim svěřil můj služebník Mojžíš, nikdy nedopustím, aby museli prchat ze země, kterou jsem dal jejich předkům.“

9. Oni však neposlechli. Menaše je svedl, aby prováděli ještě horší věci než národy, které Hospodin před syny Izraele vyhubil.

10. Hospodin proto mluvil skrze své služebníky proroky:

11. „Judský král Menaše napáchal ještě horší ohavnosti, než jaké před ním páchali Emorejci, a svými hnusnými modlami svedl Judu k hříchu.

12. Nuže, tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, dopustím na Jeruzalém a Judu takové neštěstí, že to nikomu, kdo o tom uslyší, nepřestane znít v obou uších.

13. Přeměřím Jeruzalém touž mírou jako Samaří a touž olovnicí jako dům Achabův. Vydrhnu Jeruzalém, jako se drhne mísa a po vytření se překlopí.

14. Co zbylo z mého dědictví, to opustím a vydám je do rukou jejich nepřátel. Stanou se lupem a kořistí všech svých nepřátel,

15. protože páchali, co je v mých očích zlé, a uráželi mě ode dne, kdy jejich otcové vyšli z Egypta, až dodnes.“

16. Menaše prolil tolik nevinné krve, že jí naplnil Jeruzalém od okraje po okraj – jako by nebylo dost na tom, že svedl Judu k hříchu, aby páchali, co je v Hospodinových očích zlé.

17. Ostatní Menašemovy skutky – co všechno vykonal a jaký hřích spáchal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

18. Pak Menaše ulehl ke svým otcům a byl pochován v Uzově zahradě svého paláce. Na jeho místě pak začal kralovat jeho syn Amon.

19. Amon se stal králem v dvaadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě dva roky. Jeho matka se jmenovala Mešulemet, dcera Charuce z Jotby.

20. I on páchal, co je v Hospodinových očích zlé, tak jako jeho otec Menaše.

21. Ve všem se držel cest svého otce: sloužil hnusným modlám, kterým sloužil jeho otec, a klaněl se jim.

22. Opustil Hospodina, Boha svých otců, a nedržel se Hospodinových cest.

23. Amonovi dvořané se proti němu spikli a zabili krále v jeho vlastním domě.

24. Lid země ale všechny spiklence proti králi Amonovi pobil a na jeho místě prohlásili za krále jeho syna Jošiáše.

25. Ostatní Amonovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

26. Pochovali ho do jeho hrobu v Uzově zahradě a na jeho místě začal kralovat jeho syn Jošiáš.