2 Královská 9 B21

1. Prorok Elíša zavolal jednoho z prorockých učedníků a řekl mu: „Přepásej se, vezmi s sebou tuhle nádobku s olejem a jdi do Rámot-gileádu.

2. Až tam přijdeš, vyhledej Jehua, syna Jošafatova, syna Nimšiho. Jdi za ním, odveď ho od jeho druhů a vezmi ho do nejzazšího pokojíku.

3. Tam vezmi nádobku s olejem, vylij mu ji na hlavu a řekni: ‚Tak praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘ Pak otevři dveře a uteč. Na nic nečekej!“

4. A tak ten mládenec, ten mladý prorok, odešel do Rámot-gileádu.

5. Když tam dorazil, probíhala právě porada vojevůdců. „Mám pro tebe slovo, veliteli,“ řekl mládenec. „Pro kterého z nás?“ zeptal se Jehu. „Pro tebe, veliteli!“ řekl mu.

6. A tak vstal a šel s ním dovnitř. On mu tam polil hlavu olejem a řekl mu: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Pomazal jsem tě za krále nad Hospodinovým lidem Izraelem.

7. Vyhladíš dům svého pána Achaba, a tak pomstím krev svých služebníků proroků i krev všech Hospodinových služebníků, prolitou rukama Jezábel.

8. Celý dům Achabův zahyne. Achabovy potomky dočista vyhladím z Izraele – pána i kmána až do posledního pacholka!

9. Naložím s domem Achabovým jako s domem Jeroboáma, syna Nebatova, a jako s domem Baašy, syna Achiášova.

10. A Jezábel budou žrát psi z celého jizreelského okolí a nikdo ji nepohřbí!“ Pak otevřel dveře a utekl.

11. Jehu se vrátil mezi vojevůdce svého pána. „Všechno v pořádku? Co ti ten blázen chtěl?“ vyzvídal jeden z nich. „Sami víte, jak takoví lidé blábolí,“ odpověděl jim.

12. „Nelži,“ oni na to. „Pěkně nám to řekni!“ A tak jim vyprávěl: „Mluvil se mnou tak a tak. Že prý: ‚Tak praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘“

13. A oni hned vzali každý svůj plášť, prostřeli ho pod ním na schody, troubili na beraní roh a volali: „Jehu je král!“

14. Tak Jehu, syn Jošafata, syna Nimšiho, zahájil spiknutí proti Joramovi. (Joram zatím v čele izraelského vojska hájil Rámot-gileád před aramejským králem Chazaelem.

15. Pak se ale král Joram vrátil do Jizreelu, aby se léčil z ran, které v boji s aramejským králem Chazaelem utržil.) Jehu prohlásil: „Jestli mě opravdu chcete za krále, nedovolte nikomu uniknout z města a prozradit to v Jizreelu.“

16. Jehu pak nasedl do vozu a jel do Jizreelu, kam Jorama k jeho lůžku přijel navštívit judský král Achaziáš.

17. Když strážný na jizreelské věži uviděl, jak se blíží Jehuův houf, zvolal: „Vidím nějaký houf!“ Joram na to řekl: „Vyber jezdce a pošli jim ho vstříc, ať se zeptá, zda přináší pokoj.“

18. Jezdec jim tedy vyrazil naproti: „Král se ptá – přinášíš pokoj?“ „Co se staráš o pokoj?“ opáčil Jehu. „Zařaď se za mě!“ Strážný tedy ohlásil: „Posel dojel až k nim, ale nevrací se.“

19. Král jim tedy vyslal naproti dalšího jezdce: „Král se ptá – přinášíš pokoj?“ „Co se staráš o pokoj?“ opáčil Jehu. „Zařaď se za mě!“

20. Strážný pak ohlásil: „Dojel až k nim, ale nevrací se. Podle jízdy je to Jehu, syn Nimšiho; jede jako šílený.“

21. „Zapřahej!“ rozkázal na to Joram. Zapřáhl mu tedy vůz a izraelský král Joram vyrazil. Také judský král Achaziáš vyjel; každý se vydal ve svém voze naproti Jehuovi. Setkali se na pozemku Nábota Jizreelského.

22. Když Joram uviděl Jehua, zeptal se: „Jehu, je pokoj?“ „Jak může být pokoj,“ zvolal Jehu, „dokud je tu všude kolem smilstvo a čarodějnictví tvé matky Jezábel!“

23. Nato Joram prudce obrátil vůz a ujížděl pryč. Ještě stačil křiknout na Achaziáše: „Achaziáši, zrada!“

24. Vtom ale Jehu napjal luk a zasáhl Jorama mezi lopatky, takže mu šíp pronikl srdcem a on se zhroutil na podlahu svého vozu.

25. „Vezmi ho a pohoď na poli Nábota Jizreelského,“ řekl pak Jehu svému pobočníku Bidkarovi. „Jen si vzpomeň, jak jsme spolu jeli na vozech za jeho otcem Achabem, když nad ním Hospodin vynesl ortel:

26. ‚Za krev Nábota a jeho synů, kterou jsem tu včera viděl prolévat, mi zaplatíš zde na tomto poli, praví Hospodin.‘ Takže ho vezmi a pohoď na tom poli, jak řekl Hospodin.“

27. Jakmile judský král Achaziáš viděl, co se děje, ujížděl pryč k Bet-haganu. Jehu se ale pustil za ním a křičel: „Toho taky!“ Zasáhli ho ve voze na svahu Gur poblíž Jibleamu. Dojel ale až do Megida, kde zemřel.

28. Jeho služebníci ho převezli do Jeruzaléma a pochovali ho k jeho otcům do jeho hrobu ve Městě Davidově.

29. Achaziáš kraloval nad Judou od jedenáctého roku Achabova syna Jorama.

30. Jehu pak dorazil do Jizreelu. Když to Jezábel uslyšela, nalíčila si oči, upravila si účes a vyhlédla z okna.

31. Jehu právě vjížděl do brány. „Přinášíš pokoj, ty Zimri, vrahu svého pána?“ zavolala.

32. On se podíval směrem k oknu a vykřikl: „Kdo je se mnou? Kdo?“ Vyhlédli dva nebo tři komorníci.

33. „Shoďte ji dolů,“ zavolal, a tak ji shodili. Krev vystříkla na zeď i na koně, kteří ji udupali.

34. Jehu vešel dovnitř, pojedl, popil a potom řekl: „Postarejte se o tu proklatou a pohřběte ji. Přece jen to byla královská dcera.“

35. Šli ji tedy pohřbít, ale našli z ní už jen lebku, nohy a ruce.

36. Když se vrátili a oznámili mu to, odpověděl: „Tak znělo slovo Hospodinovo skrze jeho služebníka Eliáše Tišbejského: ‚Tělo Jezábel budou žrát psi z celého jizreelského okolí.

37. Mrtvola Jezábel zůstane jako hnůj na jizreelském poli, aby nikdo nemohl říci: To byla Jezábel.‘“