2 Samuel 12 CSP

1. Hospodin poslal k Davidovi Nátana. Přišel k němu a řekl mu: V jednom městě byli dva muži; jeden bohatý a druhý chudý.

2. Bohatý měl velmi mnoho ovcí a skotu.

3. Chudý neměl nic než jen jednu malou ovečku, kterou koupil. Živil ji, vyrůstala u něho spolu s jeho syny. Jídala jeho sousto chleba, pila z jeho poháru a spávala v jeho klíně. Měl ji jako dceru.

4. Nějaký pocestný přišel k bohatému muži, ale tomu bylo líto vzít ze svých ovcí či ze svého skotu a připravit poutníkovi, který k němu přišel. Tak vzal ovečku chudého muže a připravil ji muži, který k němu přišel.

5. David proti tomu muži velice vzplál hněvem a řekl Nátanovi: Jakože živ je Hospodin, muž, který to spáchal, je synem smrti.

6. A tu ovečku nahradí čtyřnásobně za to, že toto spáchal, a protože neměl soucit.

7. Nátan Davidovi řekl: Ty jsi ten muž! Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem tě pomazal za krále nad Izraelem. Já jsem tě vysvobodil ze Saulovy ruky.

8. Dal jsem ti dům tvého pána a ženy tvého pána do tvého klína. Dal jsem ti dům izraelský a judský. A kdyby to bylo málo, přidal bych ti to či ono.

9. Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem a spáchal jsi zlo v jeho očích? Chetejce Urijáše jsi zabil mečem a jeho manželku sis vzal za ženu; zabil jsi ho mečem synů Amónových.

10. Nyní se meč navždy neodvrátí od tvého domu za to, že jsi mnou pohrdl a vzal sis manželku Chetejce Urijáše, aby byla tvou ženou.

11. Toto praví Hospodin: Hle, já dám povstat proti tobě zlu z tvého domu. Před tvýma očima vezmu tvé ženy a dám je tvému bližnímu. Bude s tvými ženami spát za denního světla.

12. Ty jsi to sice spáchal tajně, já však to učiním před celým Izraelem a za denního světla.

13. David řekl Nátanovi: Zhřešil jsem proti Hospodinu. Nátan Davidovi odpověděl: Hospodin také odňal tvůj hřích, nezemřeš.

14. Ovšem protože jsi touto věcí tolik znevážil Hospodina, syn, který se ti narodí, jistě zemře.

15. Pak Nátan odešel domů. Hospodin postihl dítě, které porodila Urijášova žena Davidovi, takže těžce onemocnělo.

16. David hledal Boha kvůli tomu chlapci. Postil se, šel, ulehl a spal na zemi.

17. Starší jeho domu k němu přistoupili, aby ho zvedli ze země, ale nechtěl, ani s nimi nepojedl pokrm.

18. Sedmého dne se stalo, že dítě zemřelo. Davidovi otroci se báli mu oznámit, že dítě zemřelo. Říkali: Když bylo dítě naživu, přemlouvali jsme ho, a neuposlechl nás. Jak bychom mu mohli říct, že dítě zemřelo? Mohl by učinit něco zlého.

19. David však viděl, že jeho otroci si něco šeptali, a pochopil, že dítě zemřelo. Proto se David svých otroků zeptal: Dítě zemřelo? Odpověděli: Zemřelo.

20. Nato David vstal ze země, umyl se, pomazal se olejem a vyměnil si oděv. Šel do Hospodinova domu a poklonil se. Pak přišel domů, a když požádal, předložili mu pokrm a pojedl.

21. Jeho otroci se ho zeptali: Co má znamenat to, co jsi učinil? Když bylo dítě naživu, postil ses a plakal, a jakmile dítě zemře, vstaneš a pojíš pokrm.

22. Odpověděl: Když bylo dítě naživu, postil jsem se a plakal, protože jsem si říkal: Kdo ví, snad se nade mnou Hospodin slituje a dítě bude žít.

23. Nyní zemřelo. Nač bych se měl postit? Což ho mohu zase přivést zpět? Já půjdu k němu, ale ono se ke mně nevrátí.

24. David potěšil svou ženu Batšebu, vešel k ní a spal s ní. Porodila syna a pojmenoval ho Šalomoun. Hospodin si ho zamiloval

25. a vzkázal po proroku Nátanovi, aby ho pojmenoval Jedidjáš, kvůli Hospodinu.

26. Jóab bojoval proti Rabě synů Amónových a královské město dobyl.

27. Jóab poslal k Davidovi posly se slovy: Bojoval jsem proti Rabě a již jsem dobyl Vodní město.

28. Nyní shromáždi zbytek lidu, utáboř se proti městu a dobuď ho. Jinak dobudu město já a bude nazváno mým jménem.

29. David shromáždil všechen lid a vytáhl k Rabě. Bojoval proti ní a dobyl ji.

30. Korunu jejich krále vzal z jeho hlavy -- vážila talent zlata a byl na ní drahokam -- a spočinula na Davidově hlavě. Vynesl z města velmi mnoho kořisti.

31. Lid, který byl v něm, vyvedl a ustanovil, aby pracovali s pilou, železnými špičáky a železnými sekyrami, a přivedl je do cihelny. Tak jednal se všemi městy synů Amónových. David a všechen lid se pak vrátil do Jeruzaléma.