2 Samuel 15 CSP

1. Později se stalo, že si Abšalóm pořídil válečný vůz, koně a padesát mužů, kteří před ním běhali.

2. Abšalóm časně vstával a postavil se u cesty do brány. I stávalo se, že na každého, kdo měl spor a šel za králem k soudu, Abšalóm volal: Z jakého jsi města? On odpovídal: Tvůj otrok je z jednoho z izraelských kmenů.

3. Abšalóm mu pak řekl: Podívej se, tvá záležitost je dobrá a správná, ale král nepověřil nikoho, kdo by tě vyslechl.

4. Abšalóm řekl: Kdybych já byl ustanoven soudcem v zemi, každý, kdo by měl spor či právní záležitost, by mohl přijít ke mně a zjednal bych mu spravedlnost.

5. A stávalo se, že když se někdo přiblížil, aby se mu klaněl, vztáhl ruku, uchopil ho a políbil.

6. Abšalóm takto jednal vůči všem Izraelcům, kteří přicházeli za králem k soudu. Tak Abšalóm oklamal Izraelce.

7. Po čtyřiceti letech se stalo, že Abšalóm řekl králi: Dovol, ať jdu do Chebrónu splnit slib, který jsem učinil Hospodinu.

8. Tvůj otrok učinil totiž slib, když jsem bydlel v Gešúru v Aramu: Jestliže mě Hospodin přivede zpět do Jeruzaléma, budu sloužit Hospodinu.

9. Král mu řekl: Jdi v pokoji. Vstal tedy a šel do Chebrónu.

10. Abšalóm poslal do všech izraelských kmenů zvědy se slovy: Až uslyšíte zvuk beraního rohu, řekněte: Abšalóm se stal v Chebrónu králem.

11. S Abšalómem šlo z Jeruzaléma dvě stě mužů; byli pozváni a šli ve své bezúhonnosti, o ničem nevěděli.

12. Zatímco obětoval oběti, poslal Abšalóm pro Achítofela Gíloského, Davidova rádce, aby přišel ze svého města Gíla. Spiknutí sílilo a lidu s Abšalómem stále přibývalo.

13. K Davidovi přišel posel se slovy: Srdce Izraelců je nakloněno Abšalómovi.

14. David řekl všem svým otrokům, kteří s ním byli v Jeruzalémě: Vstaňte a utečme, nebo nebudeme moci uniknout před Abšalómem. Rychle pojďme, jinak si pospíší, dostihne nás, přivede na nás zlo a vybije město ostřím meče.

15. Královi otroci králi odpověděli: Jak si přeje můj pán a král, hle, jsme tvoji otroci.

16. Král a celý jeho dům odešel pěšky. Král však zanechal deset konkubín, aby pečovaly o dům.

17. Král a všechen lid odešel pěšky a zastavili se u posledního domu.

18. Všichni jeho otroci procházeli kolem něj; všichni Keretejci, všichni Peletejci a všichni Gaťané, šest set mužů, kteří šli pěšky z Gatu, procházeli před králem.

19. Král se zeptal Itaje Gatského: Proč bys šel s námi také ty? Vrať se a zůstaň s králem. Vždyť jsi cizinec, i ty jsi vystěhovalec ze svého domova.

20. Včera jsi přišel, a dnes tě mám nutit jít s námi? Jdu, ani nevím kam. Vrať se a vezmi s sebou své bratry. Milosrdenství a věrnost ať je s tebou.

21. Itaj králi odpověděl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ je můj pán a král, tam, kde bude můj pán a král, ať umírat či žít, tam bude i tvůj otrok.

22. David řekl Itajovi: Jdi tedy dál. Šel pak Itaj Gatský a všichni jeho muži i všechny malé děti, které byly s ním.

23. Celá země hlasitě plakala, když všechen lid procházel. I král přešel potok Kidrón a všechen lid šel směrem do pustiny.

24. A hle, Sádok a všichni lévité, kteří byli s ním, nesli truhlu Boží smlouvy. Když Boží truhlu postavili, Ebjátar přinášel oběti, dokud všechen lid nevyšel z města.

25. Král řekl Sádokovi: Dones Boží truhlu zpět do města. Jestliže naleznu milost v Hospodinových očích, přivede mě zpět a ukáže mi ji i svůj příbytek.

26. Jestliže však řekne: Nemám v tobě zalíbení, zde jsem, ať se mnou učiní, co je mu libo.

27. Král dále knězi Sádokovi řekl: Podívej se, jen se vrať v pokoji do města a tvůj syn Achímaas a Jónatan, syn Ebjátarův, oba vaši synové ať se vrátí s vámi.

28. Podívejte se, já se budu zdržovat u stepních brodů, dokud od vás nepřijde zpráva, kterou byste mi oznámili.

29. Sádok a Ebjátar donesli Boží truhlu zpět do Jeruzaléma a pobývali tam.

30. David pak vystupoval po svahu Olivové hory, vystupoval a plakal; hlavu měl zakrytou a šel bosý. Všechen lid, který byl s ním, všichni si zakryli hlavu, vystupovali vzhůru a při tom plakali.

31. Davidovi bylo oznámeno, že Achítofel je mezi spiklenci s Abšalómem. Nato David řekl: Změň, prosím, Achítofelovu radu v bláznovství, Hospodine.

32. I stalo se, že když David přišel na vrchol hory, kde se lidé klanějí Bohu, hle, šel mu naproti Chúšaj Arkijský s roztrženým rouchem a prstí na hlavě.

33. David mu řekl: Jestliže půjdeš dál se mnou, budeš mi břemenem.

34. Ale když se vrátíš do města a řekneš Abšalómovi: Budu tvým otrokem, králi; dříve jsem byl otrokem tvého otce, nyní budu tvým otrokem -- tehdy budeš moci zmařit Achítofelovu radu v můj prospěch.

35. Vždyť tam s tebou budou kněží Sádok a Ebjátar. Všechno, co se doslechneš z královského domu, oznam kněžím Sádokovi a Ebjátarovi.

36. A jsou tam s nimi jejich dva synové, Sádokův Achímaas a Ebjátarův Jónatan. Vzkažte mi po nich všechno, co se doslechneš.

37. Davidův přítel Chúšaj přišel do města. Také Abšalóm přišel do Jeruzaléma.