Skutky 17 CSP

1. Procestovali Amfipolis a Apollonii a přišli do Tesaloniky, kde byla židovská synagoga.

2. Podle svého zvyku k nim Pavel vstoupil a po tři soboty k nim mluvil na základě Písem.

3. Vysvětloval a předkládal jim, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých a že “Ježíš, kterého já vám zvěstuji, to je ten Mesiáš.”

4. Někteří z nich se dali přesvědčit a připojili se k Pavlovi a Silasovi, také velké množství Řeků, kteří uctívali Boha, a nemálo předních žen.

5. Židé si však, zachváceni žárlivostí, přibrali několik ničemných mužů z tržiště, vyvolali srocení davu a pobouřili město; napadli Jásonův dům a snažili se je předvést před lid.

6. Když je nenalezli, vlekli Jásona a několik bratří k představeným města a křičeli: “Ti, kteří pobouřili celý svět, přišli také sem

7. a Jáson je hostí. Ti všichni jednají proti císařovýmustanovením, neboť říkají, že králem je někdo jiný: Ježíš.”

8. Zneklidnili zástup i představené města, kteří to slyšeli.

9. Ale když dostali od Jásona a ostatních záruku, propustili je.

10. Bratři hned v noci vyslali Pavla a Silase do Beroje. Když tam přišli, odebrali se do židovské synagogy.

11. A tamější Židé byli ušlechtilejší než ti v Tesalonice: přijali Slovo se vší dychtivostí a denně pečlivě zkoumali Písma, zdali je tomu tak.

12. Tak mnozí z nich uvěřili, také nemálo vznešených řeckých žen i mužů.

13. Jakmile se však Židé z Tesaloniky dozvěděli, že Pavel zvěstuje slovo Boží také v Beroji, přišli i tam a podněcovali [a bouřili] zástupy.

14. Tehdy bratři hned vyslali Pavla, aby šel až k moři, ale Silas a Timoteus tam zůstali.

15. Ti, kteří Pavla doprovázeli, ho dovedli až do Athén a vrátili se, když dostali příkaz pro Silase a Timotea, aby k němu co nejdříve přišli.

16. Zatímco na ně Pavel čekal v Athénách, jeho duch se v něm rozhorloval, když pozoroval, že město je plné model.

17. Proto mluvil v synagoze se Židy a s těmi, kdo ctili Boha, a na náměstí denně s těmi, kteří tam byli právě přítomni.

18. Setkávali se s ním také někteří epikurejští a stoičtí filozofové. Někteří říkali: “Co nám to chce ten mluvka vykládat?” Jiní zase: “Zdá se, že to je hlasatel cizích božstev”; zvěstoval [jim] totiž Ježíše a vzkříšení.

19. Chopili se ho a odvedli do Areopagu a říkali: “Smíme vědět, co je to za nové učení, které hlásáš?

20. Předkládáš našim uším jakési cizí věci. Chceme tedy poznat, co to má být.”

21. Všichni Athéňané a cizinci, kteří tam pobývali, se totiž nezabývali ničím jiným, než že říkali nebo poslouchali něco nového.

22. Pavel se postavil doprostřed Areopagu a říkal: “Muži athénští, pozoruji, že jste v každém ohledu velicí ctitelé božstev.

23. Když jsem totiž procházel a pozorně prohlížel vaše posvátná místa, nalezl jsem i oltář, na kterém je napsáno: "Neznámému bohu." Co tedy ctíte, a ještě neznáte, to já vám zvěstuji:

24. Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, je pánem nebe i země a nebydlí ve svatyních zhotovených rukou

25. ani si nedává sloužit lidskýma rukama, jako by něco potřeboval; on dává všem život, dech i všechno.

26. Učinil z jedné krve všechno lidstvo, aby přebývalo na celém povrchu země; ustanovil jim nařízená období a hranice jejich přebývání,

27. aby hledali Boha, zda by se jej snad mohli dotknout a nalézt ho, a přece není od nikoho z nás daleko.

28. Neboť "v něm žijeme, pohybujeme se a jsme", jak to řekli i někteří z vašich básníků: "Vždyť jsme i jeho rod."

29. Jsmeli tedy rodem Božím, nesmíme se domnívat, že božstvo je podobno zlatu nebo stříbru nebo kamenu, výtvoru lidské zručnosti a důmyslu.

30. Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti, nařizuje nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání.

31. Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit obydlený svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz tím, že jej vzkřísil z mrtvých.”

32. Jakmile uslyšeli o vzkříšení mrtvých, jedni se mu posmívali a druzí řekli: “Poslechneme si tě o tom ještě jindy.”

33. A tak od nich Pavel odešel.

34. Ale někteří se k němu připojili a uvěřili; mezi nimi i Dionysios Areopagita, žena jménem Damaris a s nimi ještě jiní.