Skutky 5 B21

1. Také jeden muž jménem Ananiáš se svou manželkou Zafirou prodal pozemek;

2. část utržených peněz ale s vědomím své manželky ukryl. Zbytek přinesl a položil k nohám apoštolů.

3. Petr mu na to řekl: „Ananiáši, to tě tak ovládl satan, že jsi lhal Duchu svatému? Proč jsi ukryl část peněz za to pole?

4. Copak nebylo tvé? Nemusel jsi ho prodávat. A když jsi ho prodal, bylo jen na tobě, co s penězi uděláš. Jak tě mohla taková věc napadnout? Nelhal jsi lidem, ale Bohu!“

5. Když Ananiáš uslyšel ta slova, skácel se mrtev k zemi. Na všechny, kdo to slyšeli, padla veliká bázeň.

6. Několik mladíků vstalo, zabalili ho, odnesli ven a pohřbili.

7. Asi po třech hodinách pak přišla i jeho žena, která nevěděla, co se stalo.

8. Petr jí řekl: „Pověz mi, prodali jste to pole za tolik peněz?“ „Ano, za tolik,“ odpověděla.

9. „To jste se domluvili, že budete pokoušet Hospodinova Ducha?“ řekl jí na to Petr. „Poslouchej! Za dveřmi už se blíží kroky těch, kdo pohřbili tvého muže, a vynesou i tebe.“

10. Ihned se mu skácela mrtvá k nohám. Když mladíci vešli, nalezli ji mrtvou, a tak ji vynesli a pochovali vedle jejího muže.

11. Na celou církev i na všechny, kdo to slyšeli, tehdy padla veliká bázeň.

12. Rukama apoštolů se mezi lidmi dělo mnoho divů a zázraků a všichni spolu svorně trávili čas v Šalomounově sloupoví.

13. Nikdo jiný se tam k nim neodvažoval připojit, ale lid si jich velmi vážil.

14. Množství mužů i žen se přidávalo k Pánu a věřících stále přibývalo.

15. Dokonce vynášeli nemocné na lůžkách a nosítkách a pokládali je na ulice, aby na některého z nich alespoň padl Petrův stín, až půjde kolem.

16. Množství lidí z okolních měst se scházelo do Jeruzaléma, přinášeli nemocné a trápené nečistými duchy a ti všichni byli uzdravováni.

17. Tehdy povstal velekněz a všichni jeho stoupenci, totiž sekta saduceů. Naplněni nenávistí

18. nechali apoštoly zatknout a vsadit do veřejné věznice.

19. Hospodinův anděl ale v noci otevřel dveře vězení a vyvedl je ven. Řekl jim:

20. „Jděte, postavte se v chrámu a předneste lidu všechna slova tohoto Života.“

21. Poslechli ho a za úsvitu přišli do chrámu a učili. Velekněz a jeho stoupenci zatím svolali Veleradu (totiž celé staršovstvo synů Izraele) a poslali pro apoštoly do vězení.

22. Když tam ale strážní přišli, ve vězení je nenašli. Vrátili se tedy s hlášením:

23. „Věznici jsme našli bezpečně uzamčenou, u dveří stály stráže, ale když jsme odemkli, uvnitř nikdo nebyl.“

24. Když ta slova uslyšel velitel chrámové stráže s vrchními kněžími, nemohli pochopit, co se to stalo.

25. Vtom někdo přišel s hlášením: „Hle, muži, které jste uvěznili, stojí v chrámu a učí lid!“

26. Velitel se stráží pro ně ihned šel a přivedl je bez násilí; báli se totiž, aby je lid neukamenoval.

27. Když je přivedli a postavili před Veleradu, velekněz se jich zeptal:

28. „Copak jsme vám přísně nezakázali učit o tom jménu? Jenže vy jste svým učením naplnili celý Jeruzalém a chcete nás činit zodpovědnými za krev toho člověka!“

29. Petr a apoštolové odpověděli: „Je třeba více poslouchat Boha než lidi.

30. Bůh vašich otců vzkřísil Ježíše, kterého jste vy přibili na kříž a zabili.

31. Právě jeho Bůh vyvýšil na svou pravici jako Vůdce a Spasitele, aby dal Izraeli pokání a odpuštění hříchů.

32. A my jsme svědky těchto věcí a rovněž tak Duch svatý, jehož Bůh udělil těm, kdo ho poslouchají.“

33. Když to uslyšeli, rozzuřili se a začali se radit, jak je zabít.

34. Tehdy vstal ve Veleradě jeden farizeus jménem Gamaliel, učitel Zákona ctěný vším lidem. Nechal ty muže na chvíli vyvést ven a

35. potom řekl: „Izraelité, rozmyslete si, co s těmi lidmi chcete udělat.

36. Před nedávnem povstal Teudas. Prohlašoval se za někoho velikého a připojilo se k němu okolo čtyř set mužů. Když byl zabit, všichni jeho přívrženci se rozutekli a nic z toho nebylo.

37. Po něm povstal Juda Galilejský během sčítání lidu a strhl za sebou spoustu lidí. Ale i jeho přívrženci se rozutekli, jakmile zahynul.

38. Proto vám říkám: Nechte ty lidi být a propusťte je. Je-li tento úmysl a toto dílo z lidí, nic z toho nebude.

39. Je-li však z Boha, nic proti tomu nezmůžete. Nechcete snad bojovat proti Bohu!“

40. A tak ho poslechli. Zavolali apoštoly, dali je zbičovat, a když jim zakázali mluvit v Ježíšově jménu, propustili je.

41. A tak odešli z Velerady s radostí, že se jim dostalo cti snášet pohrdání pro jeho jméno.

42. Každého dne pak nepřestávali v chrámu a po domech učit a prohlašovat Ježíše za Mesiáše.