Amos 7 B21

1. Panovník Hospodin mi ukázal toto: Když skončila senoseč pro krále a tráva začínala růst k pozdnímu sečení, hle – nachystal roje kobylek!

2. Když sežraly veškerou zeleň na zemi, řekl jsem: „Hospodine, Pane můj, prosím odpusť! Jak to Jákob vydrží? Vždyť je tak maličký!“

3. A Hospodin byl pohnut lítostí. „Nestane se to,“ řekl Hospodin.

4. Panovník Hospodin mi ukázal toto: Hle – Panovník Hospodin volal, že povede soud ohněm! Když strávil širý oceán a měl pohltit i zem,

5. řekl jsem: „Panovníku Hospodine, prosím přestaň! Jak to Jákob vydrží? Vždyť je tak maličký!“

6. A Hospodin byl pohnut lítostí. „Nestane se ani toto,“ řekl Panovník Hospodin.

7. Potom mi ukázal toto: Pán stál na hradbě s olovnicí, s olovnicí v ruce.

8. „Co vidíš, Amosi?“ zeptal se mě Hospodin. „Olovnici,“ odpověděl jsem. Tehdy mi Pán řekl: „Hle, spouštím olovnici doprostřed svého lidu, Izraele. Víckrát už je neušetřím.

9. Izákovy obětní výšiny budou zničeny, z izraelských svatyní budou sutiny, až s mečem povstanu proti Jeroboámovu domu!“

10. Betelský kněz Amaciáš tehdy vzkázal izraelskému králi Jeroboámovi: „Amos proti tobě osnuje spiknutí v samém srdci Izraele. Země nemůže všechny ty jeho řeči snést.

11. Amos totiž říká: ‚Jeroboám zahyne mečem! Izrael bude vyhnán ze země!‘“

12. Potom Amaciáš řekl Amosovi: „Seber se, vidoucí, a utíkej do Judska! Tam si vydělávej na chleba, prorokuj si tam.

13. V Bet-elu už ale víckrát neprorokuj – vždyť je to králova svatyně, je to chrám království!“

14. Amos na to Amaciášovi odpověděl: „Nebýval jsem prorok ani prorocký učedník – choval jsem dobytek a pěstoval fíky.

15. Hospodin mě ale vzal od ovcí a řekl mi: ‚Jdi, prorokuj mému lidu, Izraeli.‘

16. Proto teď slyš slovo Hospodinovo. Ty říkáš: ‚Neprorokuj o Izraeli, o domu Izákovu neřečni!‘

17. Nuže, toto praví Hospodin: Tvá žena bude smilnit ve městě a tví synové i dcery padnou mečem. Tvá země bude rozměřena provazcem a ty zemřeš v zemi nečisté. Izrael musí být jistojistě ze své země vysídlen!“