Amos 9 CSP

1. Viděl jsem Panovníka stojícího na oltáři. Řekl: Udeř na hlavice sloupů, až se zatřesou prahy. Sraz je na jejich hlavu. Poslední z nich zabiju mečem. Žádný utečenec neuteče, žádný uprchlík neunikne.

2. I kdyby se prokopali do podsvětí, má ruka je odtamtud vezme. I kdyby vystoupili na nebesa, svrhnu je odtamtud.

3. I kdyby se ukryli na vrcholu Karmelu, vyhledám je a vezmu je odtamtud. I kdyby se ukryli před mým zrakem na dno moře, přikáži hadovi a uštkne je tam.

4. I kdyby šli před svými nepřáteli do zajetí, přikáži meči a zabije je tam. Obrátím na ně svůj zrak ke zlu a ne k dobru.

5. Panovník, Hospodin zástupů, se dotýká země a ta se rozplývá; truchlí všichni, kdo v ní bydlí. Celá vystupuje jako Nil a klesá jako egyptská řeka.

6. Buduje na nebesích své pokojíky, své klenbě položil základy na zemi, povolává vodu moře a vylévá ji na povrch země. Hospodin je jeho jméno.

7. Cožpak pro mě nejste jako synové Kúšijců, synové izraelští? je Hospodinův výrok. Cožpak jsem nevyvedl Izrael z egyptské země a také Pelištejce z Kaftóru a Aramejce z Kíru?

8. Hle, oči Panovníka Hospodina hledí na hříšné království, vyhladím ho z povrchu země, ale nevyhladím zcela dům Jákobův, je Hospodinův výrok.

9. Neboť hle, přikáži a zatřesu s domem izraelským mezi všemi národy jako se třese se sítem, a ani kamínek nepadne na zem.

10. Mečem zemřou všichni hříšníci z mého lidu, kteří říkají: Nepřiblíží se ani nás nepotká to zlo.

11. V onen den dám povstat Davidovu padajícímu stánku, jeho trhliny zazdím a jeho troskám dám povstat, vystavím ho jako za dávných dnů.

12. Aby dostali do vlastnictví ostatek Edómu a všechny národy, které byly nazvány mým jménem, je výrok Hospodina, který to učiní.

13. Hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy se přiblíží oráč k ženci a ten, kdo lisuje hrozny, k rozsévači; z hor bude kanout sladké víno a všechny kopce budou oplývat hojností.

14. Změním úděl svého lidu Izraele: Vystavím opuštěná města a budou v nich bydlet, budou vysazovat vinice a pít jejich víno, budou zakládat zahrady a jíst jejich ovoce.

15. Zasadím je do jejich půdy a nebudou již vyrváni ze své země, kterou jsem jim dal, praví Hospodin, tvůj Bůh.