Daniel 2 CSP

1. Ve druhém roce Nebúkadnesarova kralování se Nebúkadnesarovi zdály nějaké sny. V duchu se rozrušil, ale spánek jej opět přemohl.

2. Později král přikázal svolat kouzelníky a věštce i čaroděje a chaldejce, aby králi vyprávěli jeho sny. Ti tedy přišli a postavili se před králem.

3. Král jim řekl: Zdál se mi nějaký sen. Můj duch je rozrušen, musím ten sen znát.

4. Chaldejci promluvili ke králi (aramejsky): Králi, navěky buď živ! Pověz ten sen svým otrokům a my předneseme výklad.

5. Nato král chaldejcům odpověděl: Už jsem se v té věci rozhodl. Jestliže mi ten sen ani jeho výklad nesdělíte, budete rozčtvrceni a z vašich domů bude hromada sutin.

6. Jestliže ale přednesete sen i jeho výklad, obdržíte z mé strany dary a odměnu i velikou čest. Raději mi sen i jeho výklad předneste!

7. Odpověděli po druhé a řekli: Král nechť ten sen řekne svým otrokům a my předneseme jeho výklad.

8. Nato král odvětil: S jistotou vím, že získáváte čas, jelikož jste zjistili, že v té věci jsem se už rozhodl,

9. že pokud mi ten sen nesdělíte, je pro vás jediný soud. Vy jste se totiž domluvili, že budete přede mnou říkat věci lživé a pokroucené, dokud se nezmění čas. Raději mi ten sen řekněte, a tak zjistím, že mi budete moci přednést i jeho výklad.

10. Chaldejci odpověděli před králem takto: Není člověka na zemi, který by dokázal vykládat podle králova slova. Vždyť žádný veliký král ani pán něco takového nežádal po žádném kouzelníkovi ani věštci ani chaldejci.

11. Ta věc, kterou král žádá, je totiž příliš vznešená a není nikoho jiného, kdo by ji mohl přednášet před králem, kromě bohů, kteří své sídlo u lidí nemají.

12. Kvůli tomu se král rozzlobil, ba převelice rozlítil a všechny babylonské mudrce rozkázal vyhladit.

13. Vyšlo tedy nařízení a ti mudrci byli pobíjeni. Vyhledali také Daniela a jeho přátele, aby je zabili.

14. Tehdy Daniel odpověděl pohotově i rozvážně veliteli královské stráže Arjókovi, který vyšel pobíjet babylonské mudrce.

15. Odpověděl Arjókovi a řekl: Královský pane, proč to nařízení ze strany krále tolik spěchá? Arjók tedy oznámil tu věc Danielovi.

16. Daniel potom šel prosit u krále, aby mu dal nějakou dobu, že ten výklad králi přednese.

17. Pak Daniel odešel do svého domu a tu věc oznámil svým přátelům Chananjášovi, Míšaelovi a Azarjášovi,

18. ať ohledně toho tajemství vyprošují slitování od Boha nebes, aby Daniela a jeho přátele nezahladili s ostatními babylonskými mudrci.

19. Tehdy bylo to tajemství Danielovi zjeveno v nočním vidění, tehdy Daniel dobrořečil Bohu nebes.

20. Daniel promluvil a řekl: Budiž jméno Boží požehnáno od věků na věky. Neboť moudrost i sílu má on;

21. časy i příležitosti mění on. Krále sesazuje, krále nastoluje; mudrcům moudrost dává a poznání těm, kdo umějí pochopit.

22. On zjevuje hlubiny a věci ukryté. Ví, co je v temnotě; s ním však přebývá světlo.

23. Tebe, Bože mých otců, chválím a uctívám, dals mi totiž moudrost i sílu a oznámils mi teď, čeho jsme si od tebe prosili, věc královu oznámil jsi nám.

24. Proto se Daniel vydal k Arjókovi, kterého král pověřil vyhlazením babylonských mudrců. Přišel a toto mu řekl: Babylonské mudrce nevyhlazuj! Uveď mne před krále a já ten výklad králi přednesu.

25. Nato Arjók Daniela poděšeně uvedl před krále a toto mu řekl: Nalezl jsem muže ze synů judských vysídlenců, který může ten výklad králi sdělit.

26. Král promluvil a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Beltšasar: Ty že bys byl schopen mi sdělit ten sen, který jsem viděl, a jeho výklad?

27. Nato Daniel před králem prohlásil: To tajemství, na něž se král táže, žádní mudrci, věštci, kouzelníci ani drobopravci přednést králi nemohou.

28. Avšak jest Bůh na nebesích, zjevující tajemství -- a ten králi Nebúkadnesarovi sdělil, co se stane v budoucích dnech. Tvůj sen a vidění, která jsi ve svém nitru měl na loži, byla tato:

29. Tobě, králi, na loži přišlo na mysl, co se asi stane později. A ten, kdo zjevuje tajemství, ti sdělil, co se stane.

30. A pokud jde o mne, mně to tajemství zjevil nikoli pro moudrost, jež by ve mně byla nade vše živé, ale z toho důvodu, aby ten výklad mohli sdělit králi, abys poznal to, o čem tvé nitro přemýšlí.

31. Tys, králi, hleděl a vtom hle, jakási náramná socha. Byla to socha veliká, vzhledu neobyčejného. Stála před tebou a její vzezření budilo úděs.

32. Byla to socha mající hlavu z ryzího zlata, hruď a paže ze stříbra, břicho a boky bronzové,

33. lýtka železná, chodidla zčásti železná, zčásti keramická.

34. Jak ses díval, vylomil se bez rukou nějaký kámen a udeřil té soše do chodidel ze železa i keramiky a rozdrtil je.

35. Tehdy se železo, keramika, bronz, stříbro i zlato naráz rozpadly a byly jako plevy v létě na mlatech. Tu je roznesl vítr a už pro ně nebylo místo. Avšak ten kámen, jenž udeřil do sochy, se stal velikou horou a zaplnil celou zemi.

36. To byl ten sen. Také jeho výklad povíme králi.

37. Ty, králi, jsi král králů, neboť Bůh nebes dal tobě království, moc, sílu i čest.

38. A všechno, kde přebývají lidští synové, polní zvěř i nebeské ptactvo, dal tobě do ruky a učinil tě vládcem nad tím vším. Ta zlatá hlava jsi ty.

39. Ale po tobě povstane jiné království, země horší než tvá, a jiné, třetí království, bronzové, které bude vládnout nad celou zemí.

40. A pak čtvrté království, to bude silné jako železo, neboť železo drtí a podrobuje všechno, a jako železo, jež tyhle všechny rozbíjí, tak bude drtit a rozbíjet.

41. A že jsi viděl ta chodidla a prsty částečně z hrnčířské keramiky a částečně ze železa, půjde o království rozdělené a bude v něm cosi z pevnosti železa, neboť jsi viděl železo promíšené s hliněnou keramikou.

42. Pak ty prsty chodidel částečně železné a částečně keramické: To království bude z jedné strany silné a z druhé strany bude křehké.

43. Že jsi viděl železo promíšené s hliněnou keramikou -- lidé se budou mísit, ale držet jeden s druhým nebudou, právě tak jako se železo nemísí s keramikou.

44. Za dnů oněch králů ale Bůh nebes nastolí království, jež nebude zničeno navěky ani to království nebude přenecháno jinému lidu. Ono rozdrtí a ukončí všechna tato království, ale samo bude stát navěky,

45. neboť jsi viděl, jak se bez rukou z té hory vylomil kámen a rozdrtil železo, bronz, keramiku, stříbro i zlato. Veliký Bůh oznámil králi, co se stane potom. Ten sen je pravdivý a jeho výklad spolehlivý.

46. Nato král Nebúkadnesar padl na tvář, Danielovi se klaněl a rozkázal jej obdarovat i oblažovat vůní.

47. Král Danielovi odpověděl a řekl: Opravdu, váš bůh je bůh bohů a pán králů, ten, kdo zjevuje tajemství. Vždyť tys dokázal toto tajemství odhalit.

48. Poté král Daniela povýšil, dal mu mnoho velikých darů a učinil jej vládcem nad celou babylonskou provincií a nejvyšším prefektem nade všemi babylonskými mudrci.

49. Daniel si ale od krále vyžádal, aby správou babylonské provincie pověřil Šadraka, Méšaka i Abednega, kdežto Daniel zůstal na královském dvoře.