Deuteronomium 18 CSP
1. Lévijští kněží, celý kmen Léviho, ať nemá podíl a dědictví s Izraelem. Ať jedí ohnivé oběti Hospodina, jeho dědictví.
2. Ať nemá dědictví uprostřed svých bratří. Hospodin je jeho dědictvím, jak mu řekl.
3. Toto je to, na co mají kněží právo od lidu, od těch, kdo obětují oběti, ať býka či ovci: Knězi se dá plec, čelisti a žaludek.
4. Prvotinu svého obilí, nového vína a oleje i prvotinu stříže ze svých ovcí dej jemu.
5. Vždyť jej Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech tvých kmenů, aby stál po všechny dny a sloužil v Hospodinově jménu on i jeho synové.
6. Když přijde Lévijec z některé ze tvých bran, z celého Izraele, kde pobýval, na místo, které Hospodin vyvolí, (může přijít zcela podle touhy své duše),
7. ať koná bohoslužbu ve jménu Hospodina, svého Boha, jako všichni jeho bratři Lévijci, kteří stojí a slouží před Hospodinem.
8. Ať požívají všichni stejný díl, bez ohledu na zisk z prodeje otcovského dědictví.
Namísto okultismu -- pravý prorok9. Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, neuč se jednat podle ohavností oněch pohanských národů.
10. Ať se u tebe nenajde ten, kdo by provedl svého syna či svou dceru ohněm, věštec přinášející věštby, hadač ani ten, kdo vykládá znamení, ani čaroděj
11. ani zaklínač ani ten, kdo se doptává ducha zemřelého, ani věštec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých.
12. Vždyť každý, kdo dělá takové věci, je ohavností pro Hospodina. Kvůli těmto ohavnostem je před tebou Hospodin, tvůj Bůh, vyhání.
13. Buď bezúhonný vůči Hospodinu, svému Bohu.
14. Ano, tyto národy, které obsadíš, poslouchají hadače a věštce. Ale co se tebe týče, tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedovolil.
15. Hospodin, tvůj Bůh, ti ustanoví proroka jako jsem já ze tvého středu, ze tvých bratří. Jeho poslouchejte.
16. Právě to jsi žádal od Hospodina, svého Boha, na Chorébu v den shromáždění: Nechci již slyšet hlas Hospodina, svého Boha, a nechci už vidět tento velký oheň, abych nezemřel.
17. Nato mi Hospodin řekl: Dobře to pověděli.
18. Ustanovím jim proroka z jejich bratří jako jsi ty. Dám svá slova do jeho úst a poví jim všechno, co mu přikáži.
19. I stane se, že toho, kdo neuposlechne má slova, která promluví v mém jménu, toho sám povolám k odpovědnosti.
20. Ovšem prorok, který by jednal povýšeně a mluvil v mém jménu slovo, které jsem mu promluvit nepřikázal, anebo by mluvil ve jménu jiných bohů, takový prorok zemře.
21. Možná si v srdci řekneš: Jak poznáme slovo, které Hospodin nepromluvil?
22. To, co promluví prorok v Hospodinově jménu a nestane se to, jestliže se to slovo nenaplní, nepromluvil to Hospodin. Ten prorok to řekl v domýšlivosti; neměj z něj strach.