Deuteronomium 33 CSP

1. Toto je požehnání, kterým požehnal Mojžíš, muž Boží, synům Izraele před svou smrtí.

2. Řekl: Hospodin přišel ze Sínaje, zazářil na ně ze Seíru, zaskvěl se z hory Páranu, přišel s desetitisíci svatých, z jeho pravice byl pro ně ohnivý zákon.

3. Ano, miluješ lidi, všichni jeho svatí jsou ve tvé ruce. Shromažďují se kolem tvých nohou, přijímá tvé výroky.

4. Mojžíš nám dal zákon, jako vlastnictví Jákobova shromáždění.

5. Stal se králem v Ješúrúnovi, když se shromáždili předáci lidu, izraelské kmeny byly pospolu.

6. Ať žije Rúben a nezemře, ačkoliv je v malém počtu!

7. Toto pověděl o Judovi: Slyš, Hospodine, Judův hlas, přiveď ho k jeho lidu, jeho ruce povedou za něj při, buď pomocí proti jeho protivníkům.

8. O Lévim řekl: Tvoje tumím a urím ať jsou s každým tvým věrným, kterého jsi vyzkoušel v Masse, s kterým jsi vedl při u Vod sváru,

9. který řekl o svém otci a své matce: Neohlížím se na ně, svým bratrům nestranil a ke svým synům se neznal, ale zachovali tvou řeč a tvou smlouvu střežili.

10. Budou Jákoba vyučovat tvým nařízením, Izrael tvému zákonu; budou předkládat kadidlo před tvůj nos a celopal na tvůj oltář.

11. Požehnej, Hospodine, jeho majetku, kéž si oblíbíš dílo jeho rukou. Zdeptej bedra jeho protivníků i těch, kdo ho nenávidí, takže nepovstanou.

12. O Benjamínovi řekl: Miláček Hospodinův bude přebývat u něho v bezpečí, každý den ho chrání, přebývá na jeho ramenou.

13. O Josefovi řekl: Požehnána buď od Hospodina jeho země vzácnými dary nebes, rosou i hlubinou, co leží dole,

14. vzácnými dary výnosů slunce i vzácnými dary toho, co dávají měsíce,

15. nejlepším dávnověkých hor, vzácnými dary věčných návrší,

16. vzácnými dary země a vším, co ji naplňuje, přízní Toho, kdo přebývá v keři. Ať toto přijde na Josefovu hlavu, na temeno nazíra mezi jeho bratry.

17. Jeho důstojnost je jako důstojnost prvorozeného býka, jeho rohy jsou jako rohy divokého tura; nabere na ně národy, všechny najednou, až do končin země. To jsou desetitisíce Efrajimovy, to jsou tisíce Manasesovy.

18. O Zabulónovi řekl: Raduj se, Zabulóne, při svém vycházení, Isachare, ve svých stanech.

19. Svolají národy na horu, tam budou obětovat spravedlivé oběti, neboť budou sát hojnost moří, poklady skryté v písku.

20. O Gádovi řekl: Požehnaný je ten, kdo rozšiřuje Gáda. Usídlil se jako lvice, rozsápe paži i hlavu.

21. Vyhlédl si pro sebe to nejlepší, neboť tam byl uchován díl velitele. Přišel s předáky lidu, vykonal Hospodinovu spravedlnost a jeho soudy s Izraelem.

22. O Danovi řekl: Dan je lvím mládětem, které vyskočí z Bášanu.

23. O Neftalím řekl: Neftalí, nasycený přízní a plný Hospodinova požehnání, obsaď moře i jih.

24. O Ašerovi řekl: Nejpožehnanější ze synů ať je Ašer. Nechť nalezne zalíbení svých bratrů a noří svou nohu do oleje.

25. Tvé závory ať jsou železné a bronzové a tvá síla trvá po všechny tvé dny.

26. Nikdo není jako Bůh, Ješúrúne, který jezdí na nebesích tobě ku pomoci, ve své velebnosti na oblacích.

27. Příbytkem je Bůh dávnověký, pod tebou jsou paže věčné. Vyhnal před tebou nepřítele, řekl: Vyhlaď!

28. Izrael přebývá v bezpečí, o samotě Jákobův pramen, v zemi obilí a nového vína, ano, jeho nebesa kanou rosu.

29. Jsi blahoslavený, Izraeli, kdo je jako ty, lid zachráněný Hospodinem, tvým ochranným štítem a vítězným mečem. Tví nepřátelé ti budou podlézat a ty budeš šlapat po jejich návrších.