Deuteronomium 5 CSP

1. Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: Slyš, Izraeli, ustanovení a nařízení, která k vám dnes mluvím. Učte se je, zachovávejte a plňte je.

2. Hospodin, náš Bůh, s námi uzavřel na Chorébu smlouvu.

3. Nejenom s našimi otci uzavřel Hospodin tuto smlouvu, ale s námi všemi, kteří jsme tu dnes naživu.

4. Tváří v tvář s vámi Hospodin mluvil na hoře z ohně.

5. (Stál jsem v té době mezi Hospodinem a vámi, abych vám oznámil Hospodinovo slovo, neboť jste se báli ohně a nevystoupili jste na horu.) Řekl:

6. Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.

7. Nebudeš mít jiné bohy vedle mne.

8. Neuděláš si tesanou modlu jakékoliv podoby toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.

9. Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim sloužit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,

10. ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mě milují a zachovávají mé příkazy.

11. Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.

12. Zachovávej sobotní den a posvěť ho, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh.

13. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,

14. ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvůj býk a tvůj osel, žádné tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty.

15. Vzpomeň, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtamtud vyvedl mocnou rukou a vztaženou paží. Proto ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal zachovávat sobotní den.

16. Cti svého otce i svou matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, aby se prodloužily tvé dny a aby se ti dobře vedlo v zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

17. Nebudeš vraždit!

18. Nebudeš cizoložit!

19. Nebudeš krást!

20. Nebudeš vypovídat proti svému bližnímu falešné svědectví!

21. Nebudeš žádostiv ženy svého bližního! Nebudeš dychtit po domě svého bližního ani po jeho poli, jeho otroku ani jeho otrokyni, jeho býku ani jeho oslu, po ničem, co patří tvému bližnímu.

22. Tato slova promluvil Hospodin velkým hlasem k celému vašemu shromáždění na hoře z ohně, oblaku a husté temnoty a nic nepřidal. Zapsal je na dvě kamenné desky a dal mi je.

23. I stalo se, když jste slyšeli ten hlas z temnoty -- zatímco hora plála ohněm -- že jste ke mně přistoupili, všichni předáci vašich kmenů a vaši starší,

24. a řekli jste: Hle, Hospodin, náš Bůh, nám ukázal svou slávu a svou velikost a slyšeli jsme jeho hlas z ohně. Dnes jsme viděli, že Bůh může mluvit s člověkem a ten zůstane naživu.

25. Teď však proč bychom měli zemřít? Vždyť nás stráví tento velký oheň. Jestliže budeme ještě dále poslouchat hlas Hospodina, svého Boha, zemřeme.

26. Vždyť kdo z těla slyšel hlas živého Boha mluvícího z ohně jako my a zůstal naživu?

27. Přistup ty a poslouchej všechno, co bude říkat Hospodin, náš Bůh. Ty nám pak řekneš všechno, co Hospodin, náš Bůh, poví tobě. Vyslechneme to a budeme dělat.

28. Hospodin slyšel vaše slova, když jste ke mně mluvili, a Hospodin mi řekl: Slyšel jsem slova tohoto lidu, která k tobě mluvili. Řekli všechno dobře.

29. Kéž by se stalo, že by měli taková srdce, báli se mě a po všechny dny zachovávali všechny mé příkazy, aby se navěky vedlo dobře jim i jejich synům.

30. Jdi a řekni jim: Vraťte se ke svým stanům.

31. Ale ty tady zůstaň se mnou. Povím ti všechny příkazy, ustanovení a nařízení, která je budeš učit, aby je plnili v zemi, kterou jim dávám, aby ji obsadili.

32. Zachovávejte a plňte je, jak vám přikázal Hospodin, váš Bůh. Neodvracejte se napravo ani nalevo.

33. Choďte jenom po té cestě, kterou vám přikázal Hospodin, váš Bůh, abyste zůstali naživu, bylo vám dobře a dožili jste se mnoha dní v zemi, kterou obsadíte.