Ester 5 CSP

1. I stalo se třetího dne, že se Ester oblékla do královského roucha a postavila se na vnitřním nádvoří královského domu naproti královskému domu. Král seděl na svém královském trůnu v královském domě naproti vchodu do domu.

2. I stalo se, jakmile král uviděl královnu Esteru stojící na nádvoří, že získala v jeho očích milost. Král vztáhl k Esteře zlaté žezlo, které držel v ruce. Ester přistoupila a dotkla se hlavice žezla.

3. Tu se jí král zeptal: Co je s tebou, královno Estero? Jaká je tvá žádost až do poloviny království? Bude ti to dáno.

4. Nato Ester odpověděla: Pokud by se králi líbilo, nechť přijde král s Hamanem dnes na hostinu, kterou jsem pro něho uspořádala.

5. Král řekl: Pospěšte za Hamanem, ať učiní podle Esteřina slova. Král i Haman přišli na hostinu, kterou Ester uspořádala.

6. Při pití vína se král Estery zeptal: Jaká je tvá prosba? Bude ti to dáno. Jaká je tvá žádost až do poloviny království? Bude to vykonáno.

7. Ester odpověděla a řekla: Toto je má prosba a má žádost:

8. Pokud bych nalezla milost v králových očích a pokud by se králi líbilo, aby dal na mou prosbu a splnil mou žádost, nechť přijde král a Haman na hostinu, kterou pro ně uspořádám. Zítra učiním podle králova slova.

9. V onen den Haman odcházel radostný a dobré mysli. Jakmile však Haman uviděl Mordokaje v královské bráně a ten nepovstal ani se strachem z něj netřásl, byl Haman vůči Mordokajovi naplněn zlobou.

10. Haman se však ovládnul a došel do svého domu. Vzkázal a dal si přivést své přátele a svou ženu Zereš.

11. Pak jim Haman vypočítával své slavné bohatství a množství svých synů i všechno, čím ho král povýšil a čím ho povznesl nad knížata a královy otroky.

12. Haman nadto řekl: Královna Ester neuvedla s králem na hostinu, kterou uspořádala, nikoho, jedině mě. Také na zítra jsem k ní s králem pozván.

13. Ale tohle všechno mi není nic platné pokaždé, když vidím Judejce Mordokaje sedícího v královské bráně.

14. Tu mu řekla jeho žena Zereš i všichni jeho přátelé: Ať udělají kůl vysoký padesát loket, a ráno řekni králi, ať na něj Mordokaje pověsí, a vejdi radostný s králem na hostinu. Ta řeč se Hamanovi líbila a udělal ten kůl.