Exodus 13 CSP

1. Pak Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

2. Posvěť mi mezi syny Izraele všechno prvorozené otvírající každé lůno, z lidí i z dobytka; patří to mně.

3. Mojžíš tedy lidu řekl: Pamatujte na tento den, kdy jste vyšli z Egypta z domu otroctví, neboť silnou rukou vás Hospodin vyvedl z toho místa. Proto nebudete jíst nic kvašeného.

4. Dnes vycházíte, v měsíci ábíbu.

5. Až tě Hospodin uvede do země Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Chivejců a Jebúsejců, o které přísahal tvým otcům, že ti ji dá, do země oplývající mlékem a medem, budeš v tomto měsíci konat tuto službu:

6. Sedm dnů budeš jíst nekvašené chleby; sedmý den bude Hospodinův svátek.

7. Nekvašené chleby se budou jíst po sedm dnů. Neukáže se u tebe nic kvašeného, ani se u tebe na celém tvém území neukáže kvas.

8. A v onen den svému synu oznámíš: To je kvůli tomu, co mi Hospodin prokázal, když jsem vycházel z Egypta.

9. A budeš to mít za znamení na ruce a za připomínku mezi očima, aby Hospodinův zákon byl ve tvých ústech, protože silnou rukou tě Hospodin vyvedl z Egypta.

10. A toto ustanovení budeš zachovávat v jeho určený čas rok co rok.

11. Až tě Hospodin uvede do země Kenaanců, jak přísahal tobě a tvým otcům, a až ti ji dá,

12. pak všechno, co otvírá lůno, převedeš Hospodinu. Všechno prvorozené z tvého dobytka, co bude mužského pohlaví, bude patřit Hospodinu.

13. Každého prvorozeného osla vyplatíš beránkem, a nemůžešli vyplatit, zlomíš mu vaz. Každého prvorozeného mezi svými syny vyplatíš.

14. Až se tě později tvůj syn zeptá, co to znamená, řekneš mu: Silnou rukou nás Hospodin vyvedl z Egypta, z domu otroctví.

15. A protože se farao zatvrdil a nechtěl nás propustit, Hospodin pobil v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozených u lidí až po prvorozené z dobytka. Proto všechny samce otvírající lůno obětuji Hospodinu a každého prvorozeného ze svých synů vyplácím.

16. Bude to znamením na tvé ruce a značkou mezi tvýma očima, protože silnou rukou nás Hospodin vyvedl z Egypta.

17. Když farao propustil lid, Bůh je nevedl cestou do pelištejské země, i když byla kratší. Bůh totiž řekl: Aby lid nelitoval, když uvidí hrozící boj, a nevrátil se do Egypta.

18. Bůh tedy vedl lid oklikou, pustinou k Rákosovému moři. Tak synové Izraele vystoupili sešikovaní z egyptské země.

19. Mojžíš s sebou vzal Josefovy kosti, protože Josef syny Izraele slavnostně zapřísahal slovy: Bůh vás jistě navštíví, pak s sebou odsud vyneste mé kosti.

20. I vyrazili ze Sukótu a utábořili se v Étamu na okraji pustiny.

21. Hospodin šel před nimi ve dne v oblakovém sloupu, aby je cestou vedl, a v noci v ohnivém sloupu, aby jim svítil; tak mohli jít ve dne i v noci.

22. Neodňal od lidu oblakový sloup ve dne, ani ohnivý sloup v noci.