Ezechiel 21 CSP

1. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

2. Lidský synu, nastav svou tvář směrem k Témanu, kaž proti Dárómu a prorokuj proti lesu na poli Negebu.

3. Řekneš Negebskému lesu: Slyš Hospodinovo slovo: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, roznítím v tobě oheň a stráví v tobě každý strom syrový i každý strom vyschlý. Plápolající plamen neuhasne a budou jím popáleny všechny tváře od jihu na sever.

4. Tehdy každé tělo uvidí, že jsem jej zapálil já, Hospodin, a neuhasne.

5. Tu jsem řekl: Ach, Panovníku Hospodine, oni mi říkají: Cožpak on nepředkládá pouze podobenství?

6. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

7. Lidský synu, nastav svou tvář proti Jeruzalému, kaž proti svatyním a prorokuj proti izraelské zemi.

8. Řekneš izraelské zemi: Toto praví Hospodin: Hle, jsem proti tobě, vytáhnu svůj meč z pochvy a vyhladím z tebe spravedlivého i ničemu.

9. Kvůli tomu, abych z tebe vyhladil spravedlivého i ničemu, proto vyjde můj meč ze své pochvy na veškeré tělo od jihu na sever.

10. I pozná, každé tělo, že já Hospodin jsem vytáhl svůj meč z pochvy; už se nevrátí.

11. A ty, lidský synu, vzdychej zlomený v bedrech. S hořekováním budeš vzdychat před jejich očima.

12. I stane se, že se tě zeptají: Nad čím vzdycháš? Nato řekneš: Nad tím, že přichází zpráva. Ochabne každé srdce a klesnou všechny ruce, pohasne každý duch a všechna kolena se rozplynou jako voda. Hle, přichází a stane se to, je výrok Panovníka Hospodina.

13. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

14. Lidský synu prorokuj. Řekneš: Toto praví Pán: Řekni: Meč, meč byl naostřen a také vyleštěn.

15. Byl naostřen, aby vykonal porážku, byl vyleštěn, aby měl lesk. Nebo budeme jásat nad žezlem mého syna, když meč každým stromem opovrhuje?

16. I dal jej vyleštit, aby se dal uchopit do dlaně. Meč, ten byl naostřen a byl vyleštěn, aby jej dal do ruky katovi.

17. Volej o pomoc a naříkej, lidský synu, protože on byl určen proti mému lidu, je proti všem izraelským předákům. Byli vrženi na meč spolu s mým lidem, proto se bij v prsa.

18. Vždyť byl přezkoušen. A co když ani žezlo, jímž meč opovrhuje, už nebude, je výrok Panovníka Hospodina?

19. A ty, lidský synu, prorokuj a tleskej, ať se meč zopakuje dvakrát i třikrát; je to meč na probodené, velký meč na probodeného, kroužící kolem nich

20. kvůli tomu, aby kolísalo srdce a rozmnožila se pohoršení. Ve všech jejich branách jsem ustanovil zabíjení mečem. Ach, je připraven, aby měl lesk, vybroušen pro porážku.

21. Soustřeď se, obrať se napravo, slož, obrať se nalevo, kde je žádána tvá přítomnost.

22. Já také zatleskám a zanechám své zloby. Já Hospodin jsem promluvil.

23. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

24. Ty pak, lidský synu, vyměř si dvě cesty, po nichž má přijít meč babylonského krále. Obě dvě vyjdou z jedné země. A vytvoř ukazatel, vytvoř ho na městské křižovatce.

25. Vyměříš cestu, po které má přijít meč na Rabu synů Amónových a na Judu v opevněném Jeruzalémě.

26. Protože babylonský král se zastaví na rozcestí, na křižovatce dvou cest, aby získal věštbu; potřásal šípy, doptával se domácího bůžka, pohleděl do jater.

27. V jeho pravici bude věštba o Jeruzalému, aby postavili válečné berany, aby vydali příkaz k zabíjení, aby pozvedli hlas k pokřiku, aby postavili válečné berany proti branám, aby navršili násep, aby vybudovali obléhací val.

28. I bude to pro ně, jako když se věští klam. V jejich očích to vypadá tak, že s nimi přece byly složeny přísahy. On však připomene zvrácenost, aby mohli být pochytáni.

29. Proto praví Panovník Hospodin toto: Jelikož připomínáte svou zvrácenost tím, že se odhalují vaše přestoupení, aby se ukázaly vaše hříchy ve všech vašich činech, jelikož se připomínáte, budete chyceni za ruku.

30. A ty, znesvěcený ničemný izraelský předáku, jehož den přišel v době dovršení zvrácenosti,

31. toto praví Panovník Hospodin: Sejmi turban a sundej korunu, takhle už to nebude; je na čase vyvýšit poníženého a ponížit vyvýšeného.

32. Sutiny, sutiny, v sutiny ji proměním. Ani ty ještě takové nebyly, až do příchodu toho, jemuž náleží soud -- já mu ho dám.

33. A ty, lidský synu, prorokuj. Řekneš: Toto praví Panovník Hospodin o synech Amónových a o jejich hanění. Řekneš: Meč, meč je tasen pro porážku, vyleštěn, aby hodně vydržel, aby měl lesk.

34. Když pro tebe vidí klam, když pro tebe věští lež, aby tě položili na probodené šíje ničemů, jejichž den přišel v době dovršení zvrácenosti.

35. Navrať ho zpět do jeho pochvy. Budu tě soudit na místě, kde jsi byla stvořena, dcero amónská, v zemi tvého původu.

36. A vyliji na tebe své rozhořčení, budu na tebe sálat ohněm své zuřivosti a vydám tě do ruky rozpálených mužů, řemeslníků zkázy.

37. Budeš pokrmem pro oheň, tvá krev spočine uprostřed země, nebudeš připomínána, protože já Hospodin jsem promluvil.