Ezechiel 34 B21

1. Dostal jsem slovo Hospodinovo:

2. „Synu člověčí, prorokuj proti pastýřům Izraele. Prorokuj a řekni těm pastýřům – Tak praví Panovník Hospodin: Běda vám, pastýři Izraele, kteří pasete sami sebe! Nemají se snad pastýři starat o ovce?

3. Tvaroh jíte, vlnou se oblékáte, vykrmené kusy zabíjíte, ale o ovce se nestaráte.

4. Nemohoucí neposilujete, nemocné neléčíte, zraněné neovazujete, zaběhlé nepřivádíte zpět, ztracené nehledáte, ale surově a krutě nad nimi panujete.

5. Rozutekly se, protože neměly pastýře, a staly se potravou kdejaké divé zvěře. Rozutekly se –

6. mé ovce bloudí po všech kopcích, po každém vyšším návrší. Mé ovce jsou rozptýleny po vší zemi a nikdo je nehledá, nikdo nejde za nimi.

7. Proto, pastýři, slyšte slovo Hospodinovo:

8. Jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin – Protože se mé ovce bez pastýře staly kořistí a potravou kdejaké divé zvěře a protože mí pastýři nehledají mé ovce, ale starají se sami o sebe, a nikoli o mé ovce,

9. proto, vy pastýři, slyšte slovo Hospodinovo.

10. Tak praví Panovník Hospodin: Hle – jsem proti těm pastýřům! Budu je volat k odpovědnosti za své ovce a už je nenechám dělat pastýře, takže se ti pastýři už nebudou moci starat sami o sebe. Vyrvu jim své ovce ze chřtánu; už se jimi živit nebudou!

11. Ano, tak praví Panovník Hospodin: Hle – já sám půjdu hledat své ovce a najdu je.

12. Jako pastýř shledává své stádo, když se mu ovce zatoulaly, tak vyhledám své ovce a vysvobodím je ze všech míst, kam byly rozptýleny v onen temný a chmurný den.

13. Vyvedu je z národů, shromáždím je ze zemí a přivedu je zpátky do vlasti. Budu je pást na izraelských horách, při potocích a u všech osad v jejich zemi.

14. Budu je pást na dobrých pastvinách. Na výšinách izraelských hor pro ně bude pastva, tam budou odpočívat na krásných loukách a pást se na vydatných pastvinách v izraelských horách.

15. Své ovce budu pást já sám a nechám je odpočívat, praví Panovník Hospodin.

16. Ztracenou vyhledám, zaběhlou přivedu, zraněnou ovážu, nemocnou posílím, ale tučnou a silnou zahubím. Budu je pást ve spravedlnosti.

17. Vám, svým ovcím, pak Panovník Hospodin praví: Hle – budu soudit mezi jednotlivými ovcemi a mezi kozly a berany.

18. Nestačí vám pást se na dobrých pastvinách? To musíte zbytek pastvin podupat? Nestačí vám pít průzračnou vodu? Musíte tu zbývající kalit nohama?

19. To se mé ovce musí pást na tom, co jste zdupali, a pít, co jste nohama zkalili?

20. Nuže, Panovník Hospodin jim praví: Hle – já sám budu soudit mezi vykrmenými a hubenými ovcemi.

21. Protože se tlačíte boky i rameny a svými rohy trkáte všechny nemohoucí, až jste je odehnali pryč,

22. proto své ovce zachráním, aby už nebyly za kořist. Budu soudit mezi jednotlivými ovcemi.

23. Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást – svého služebníka Davida. On bude jejich pastýřem a bude se o ně starat.

24. Já Hospodin budu jejich Bohem a můj služebník David bude mezi nimi vůdcem. To říkám já Hospodin.

25. Uzavřu s nimi smlouvu pokoje a odstraním z jejich země dravou zvěř, takže budou i na pustině bydlet v bezpečí a spát i po lesích.

26. Učiním je i celé okolí své hory požehnáním. V patřičný čas jim sešlu déšť; požehnání bude pršet jako průtrže!

27. Stromy v sadu vydají ovoce, země vydá úrodu a budou žít ve své vlasti v bezpečí. Tehdy poznají, že já jsem Hospodin, až rozlámu jejich jho na kusy a vysvobodím je z moci těch, kdo je drželi v otroctví.

28. Už nebudou kořistí pro pohany, nebudou potravou divé zvěři. Budou žít v bezpečí a nikdo je nevyděsí.

29. Způsobím, že jejich setba slavně poroste. Nebudou už v té zemi trpět hladem a nebudou už snášet posměch pohanů.

30. Tehdy poznají, že já Hospodin, jejich Bůh, jsem s nimi a že oni, dům Izraele, jsou můj lid, praví Panovník Hospodin.

31. Vy jste mé ovce – lidské ovce na mé pastvině – a já jsem váš Bůh, praví Panovník Hospodin.“