Genesis 32 CSP

1. Když Lában vstal časně ráno, políbil své vnuky a své dcery a požehnal jim. Pak Lában odešel a navrátil se do svého bydliště.

2. I Jákob šel svou cestou. Tu se s ním potkali Boží andělé.

3. Když je spatřil, Jákob řekl: To je tábor Boží! A pojmenoval ono místo Machanajim.

4. Jákob poslal před sebou posly ke svému bratru Ezauovi do země Seíru na edómské území

5. a přikázal jim: Toto řekněte mému pánu Ezauovi: Toto vzkazuje tvůj otrok Jákob: Byl jsem hostem u Lábana a prodléval jsem tam až dosud.

6. Mám voly a osly, ovce, otroky a otrokyně. Posílám posly, abych to oznámil svému pánu a nalezl milost ve tvých očích.

7. Poslové se vrátili k Jákobovi se slovy: Přišli jsme k tvému bratru Ezauovi, a již ti jde naproti se čtyřmi sty mužů.

8. Jákob dostal velký strach a bylo mu úzko. I rozdělil lid, který byl s ním, i brav, skot a velbloudy do dvou táborů,

9. neboť si řekl: Když Ezau přijde k jednomu táboru a pobije ho, zbylý tábor bude moci uniknout.

10. Pak Jákob řekl: Bože mého otce Abrahama a Bože mého otce Izáka, Hospodine, který jsi mi řekl: Navrať se do své země, do svého rodiště a prokáži ti dobro.

11. Nejsem hoden všeho milosrdenství a veškeré věrnosti, jež jsi svému otroku prokázal. Vždyť s holí jsem přešel tento Jordán a teď mám dva tábory.

12. Vysvoboď mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezaua, neboť se ho bojím, aby nepřišel a nezabil mne, matku nad syny.

13. Vždyť ty jsi řekl: Určitě ti prokáži dobro a učiním tvé potomstvo jako mořský písek, který pro množství nemůže být spočítán.

14. Onu noc tam zůstal a pak vybral z toho, co měl s sebou, dar pro svého bratra Ezaua:

15. Dvě stě koz a dvacet kozlů, dvě stě ovcí a dvacet beranů,

16. třicet velbloudic se sajícími mláďaty, čtyřicet krav a deset býků, dvacet oslic a deset oslů.

17. A každé stádo zvlášť předal do rukou svých otroků a řekl jim: Jděte přede mnou a ponechte odstup mezi jednotlivými stády.

18. A prvnímu přikázal: Až se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě, čí jsi, kam jdeš a čí jsou ta zvířata před tebou,

19. odpovíš: Patří tvému otroku Jákobovi; je to dar poslaný mému pánu Ezauovi. A hle, také on jde za námi.

20. Přikázal také druhému i třetímu a všem, kdo šli za stády: Takovým způsobem budete mluvit s Ezauem, až ho potkáte.

21. A ještě řeknete: Hle, tvůj otrok Jákob jde za námi, protože si řekl: Usmířím ho darem, který půjde přede mnou, a potom uvidím jeho tvář; snad mne milostivě přijme.

22. Dar ho tedy předcházel, zatímco on tuto noc zůstal v táboře.

23. Té noci vstal, vzal své dvě ženy a své dvě služky i svých jedenáct chlapců a přešel brod v Jaboku.

24. Vzal je a převedl je přes potok a převedl všechno, co měl.

25. Pak Jákob zůstal sám a zápasil s ním nějaký muž až do východu jitřenky.

26. Když viděl, že ho nepřemůže, udeřil ho do kyčelního kloubu, a Jákobovi se vykloubil kyčelní kloub, když s ním zápasil.

27. Pak muž řekl: Pusť mě, neboť vyšla jitřenka. Jákob odpověděl: Nepustím tě, pokud mi nepožehnáš.

28. I řekl mu: Jaké je tvé jméno? Odpověděl: Jákob.

29. Nato řekl: Tvé jméno již nebude Jákob, ale Izrael. Protože jsi zápasil s Bohem i s lidmi a obstál jsi.

30. Jákob se ještě vyptával: Oznam mi prosím své jméno. On řekl: Nač to, že se vyptáváš na mé jméno? A požehnal mu tam.

31. Jákob to místo pojmenoval Peníel, neboť řekl: Viděl jsem Boha tváří v tvář a můj život byl zachráněn.

32. Vycházelo mu slunce, když procházel Penúel; ale byl kulhavý kvůli své kyčli.

33. Proto synové Izraelovi až dodnes nejedí šlachu, která je nad kyčelním kloubem, protože udeřil Jákoba do kyčelního kloubu, do té šlachy.