Genesis 42 CSP

1. Když Jákob viděl, že v Egyptě je obilí, řekl svým synům: Proč civíte jeden na druhého?

2. A řekl: Hle, slyšel jsem, že v Egyptě je obilí. Sestupte tam a nakupte tam pro nás obilí, abychom zůstali naživu a nezemřeli.

3. Deset Josefových bratří tedy sestoupilo, aby v Egyptě nakoupili obilí.

4. Josefova bratra Benjamína Jákob s jeho bratry neposlal, protože si říkal: Jen aby ho nepotkalo neštěstí!

5. Izraelovi synové přišli nakupovat obilí spolu s dalšími, kteří také šli, protože v kenaanské zemi byl hlad.

6. Josef byl pánem nad zemí, byl tím, kdo prodával všemu lidu země. Josefovi bratři přišli a klaněli se mu tváří k zemi.

7. Když Josef spatřil své bratry, poznal je, ale nedal se jim poznat a mluvil s nimi tvrdě. Řekl jim: Odkud jste přišli? Odpověděli: Z kenaanské země, abychom nakoupili potravu.

8. Josef své bratry poznal, ale oni ho nepoznali.

9. Tu si Josef vzpomněl na sny, které o nich měl. Řekl jim: Jste zvědové! Přišli jste, abyste viděli nechráněná místa země.

10. Odpověděli mu: Ne, pane, tvoji otroci přišli, aby nakoupili potravu.

11. Všichni jsme synové jednoho muže. Jsme poctiví lidé, tvoji otroci nejsou zvědové!

12. Řekl jim: Ne, neboť jste přišli, abyste viděli nechráněná místa země!

13. Odpověděli: Nás, tvých otroků, bylo dvanáct bratrů, synů jednoho muže v kenaanské zemi. A hle, nejmladší je dnes s naším otcem a jeden už není.

14. A Josef jim řekl: Je to tak, jak jsem vám říkal: Jste zvědové.

15. Tak budete přezkoušeni: Jakože živ je farao, nevyjdete odsud, pokud váš nejmladší bratr nepřijde sem.

16. Pošlete jednoho z vás, ať přivede vašeho bratra, zatímco vy budete spoutáni. Tak budou přezkoušena vaše slova, máteli pravdu. Jestli ne, jakože živ je farao, jste zvědové.

17. Pak je dal spolu na tři dny do vazby.

18. Třetího dne jim Josef řekl: Udělejte toto a zůstanete naživu; já se bojím Boha:

19. Jsteli poctiví, jeden váš bratr zůstane spoután ve vašem vězení a vy jděte a přineste svým hladovějícím rodinám obilí

20. a svého nejmladšího bratra přiveďte ke mně. Tak se vaše slova potvrdí a nezemřete. I učinili tak.

21. A říkali jeden druhému: Jistě neseme vinu za svého bratra. Viděli jsme soužení jeho duše, když nás prosil o milost, a nevyslyšeli jsme ho. Proto na nás přišlo toto soužení.

22. Rúben jim odpověděl: Což jsem vám neříkal, abyste proti chlapci nehřešili? Ale neposlechli jste. A hle, již je jeho krev vyhledávána.

23. Oni však nevěděli, že Josef rozumí, protože mezi nimi byl tlumočník.

24. Odvrátil se od nich a plakal. Pak se k nim obrátil, mluvil s nimi, vybral z nich Šimeóna a před jejich očima ho svázal.

25. Pak Josef přikázal, aby jejich nádoby naplnili obilím a aby vrátili každému jeho peníze do jeho pytle a aby jim dali potravu na cestu. Když jim to udělali,

26. naložili své obilí na osly a vyšli odtamtud.

27. Když jeden otevřel svůj pytel, aby v tábořišti dal svému oslu krmivo, uviděl své peníze. Hle, byly nahoře v jeho žoku.

28. A řekl svým bratrům: Mé peníze jsou zpět! Zase zde v mém žoku! Byli ohromeni strachem a roztřeseně se obraceli jeden na druhého se slovy: Co nám to Bůh udělal?

29. Když přišli do kenaanské země ke svému otci Jákobovi, oznámili mu všechno, co se jim přihodilo:

30. Ten muž, pán země, s námi mluvil tvrdě a pokládal nás za zvědy ve své zemi.

31. Řekli jsme mu: Jsme poctiví, nejsme zvědové.

32. Bylo nás dvanáct bratrů, synů našeho otce. Jeden už není a nejmladší je teď s naším otcem v kenaanské zemi.

33. Ten muž, pán země, nám odpověděl: Podle toho poznám, že jste poctiví. Jednoho svého bratra ponechte u mě a vezměte obilí pro své hladovějící rodiny a jděte.

34. Pak přiveďte svého nejmladšího bratra ke mně. Tak poznám, že nejste zvědové, ale jste poctiví. Vašeho bratra vám vydám a budete moci procházet zemí jako kupci.

35. Potom se stalo, když vyprazdňovali své pytle, hle, každý měl svůj váček s penězi ve svém pytli! Když oni i jejich otec uviděli váčky peněz, dostali strach.

36. Jejich otec Jákob jim řekl: Připravujete mě o děti! Josef není, Šimeón není, a teď vezmete Benjamína! Všechno to na mě dopadá!

37. Rúben svému otci řekl: Dva mé syny můžeš dát usmrtit, jestliže ho nepřivedu k tobě. Svěř ho do mých rukou a já ho přivedu zpět k tobě.

38. Ale Jákob řekl: Můj syn s vámi nesestoupí, protože jeho bratr je mrtev a on zůstal sám. Kdyby ho potkalo neštěstí na cestě, kterou půjdete, s žalem byste přivedli mé šediny dolů do podsvětí.