Židům 10 B21

1. Zákon je pouhým stínem dobra, jež mělo přijít, nikoli jeho skutečným obrazem. Neustálé každoroční obětování přece nikdy nemůže ty, kdo je přináší, přivést k dokonalosti.

2. (Jinak by je účastníci této bohoslužby už dávno přestali přinášet, protože by byli jednou provždy očištěni od hříšného svědomí.)

3. Těmito oběťmi se ale hříchy jen každoročně připomínají;

4. krev býků a kozlů přece nemůže hříchy nikdy odstranit.

5. A proto Kristus, když přichází na svět, říká: „Oběti ani dary sis nepřál, místo toho jsi mi tělo připravil;

6. zápaly a oběti za hřích neoblíbil sis.

7. Tehdy jsem řekl: Zde jsem, Bože, jako je o mně v Knize napsáno, přicházím konat vůli tvou.“

8. Nejprve řekl: „Oběti ani dary, zápaly ani oběti za hřích“ (jež se obětují podle Zákona) „sis nepřál a neoblíbil,“

9. a potom dodal: „Zde jsem, abych konal tvou vůli.“ Tak ruší to první, aby ustanovil to druhé.

10. A to je ta vůle, v níž jsme jednou provždy posvěceni skrze obětování těla Ježíše Krista.

11. Každý kněz denně pokračuje v bohoslužbě, při níž znovu a znovu přináší stejné oběti, které nikdy nemohou odstranit hříchy.

12. Kristus však obětoval za hříchy jedinou oběť a usedl navždy po Boží pravici.

13. Od té doby čeká, až mu budou nepřátelé položeni k nohám,

14. neboť jedinou obětí přivedl ty, které posvěcuje, k věčné dokonalosti.

15. Totéž nám dosvědčuje i Duch svatý. Nejdříve totiž říká:

16. „Toto je smlouva, kterou s nimi po těch dnech uzavřu, praví Hospodin: Své zákony vložím do jejich srdce a vepíši jim je do mysli,“

17. a potom dodává: „Už nikdy nevzpomenu na jejich hříchy a zločiny.“

18. Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, nejsou už za ně potřeba oběti.

19. Bratři, díky Ježíšově krvi teď máme svobodný přístup do té pravé svatyně

20. tou novou a živou cestou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest jeho tělo.

21. Máme také velikého kněze nad Božím domem,

22. a proto přistupme s opravdovým srdcem, v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od špatného svědomí a s tělem omytým čistou vodou.

23. Držme se neochvějné naděje, kterou vyznáváme – vždyť Ten, který dal zaslíbení, je věrný.

24. Věnujme se jedni druhým, povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům

25. a neopouštějme naše společné shromáždění, jak mají někteří ve zvyku. Raději se napomínejme, a to tím více, čím více vidíte, že se blíží ten den.

26. Jestliže totiž poté, co jsme poznali pravdu, vědomě pokračujeme v hříchu, nezbývá nám už žádná oběť za hříchy,

27. ale jen hrozné očekávání Božího soudu, kdy zuřící oheň pohltí jeho odpůrce.

28. Kdokoli pohrdl Mojžíšovým zákonem, na základě výpovědi dvou nebo tří svědků bez milosti umírá.

29. Představte si, čím přísnější trest zasluhuje ten, kdo pošlapal Božího Syna, přestal si cenit krve smlouvy, jíž byl posvěcen, a potupil Ducha milosti!

30. Víme přece, kdo řekl: „Má je pomsta, já zjednám odplatu,“ a dodal: „Hospodin bude soudit svůj lid.“

31. Jak hrozné je upadnout do rukou živého Boha!

32. Rozpomeňte se na dřívější dny – kolik zápasů a utrpení jste po svém osvícení museli podstoupit!

33. Někdy vás veřejně vystavovali urážkám a ponižování, jindy jste se sami postavili za ty, s nimiž se takto zacházelo.

34. Poznali jste utrpení vězňů a s radostí jste snesli ztrátu svého majetku, vědomi si toho, že vás čeká lepší a trvalé bohatství.

35. Nezahazujte proto svou smělou důvěru – vždyť bude bohatě odměněna!

36. Potřebujete však vytrvalost, abyste vykonali Boží vůli, a tak dosáhli zaslíbení. Vždyť:

37. „Už velmi, velmi brzy přijde Ten, který má přijít, a neopozdí se.

38. Můj spravedlivý bude žít z víry, odpadlík je mi však z duše protivný.“

39. My ovšem neodpadáme k záhubě, ale věříme k záchraně.