Židům 5 B21

1. Každý velekněz bývá vybírán z lidí, aby jako jejich zástupce přinášel Bohu dary a oběti za jejich hříchy.

2. Dovede být shovívavý k nevědomým a zbloudilým – vždyť i on sám podléhá slabosti,

3. a proto musí obětovat nejen za hříchy lidu, ale i za vlastní.

4. Tuto čest si nikdo nemůže přivlastnit, ale musí ho povolat Bůh tak jako Árona.

5. Právě tak si ani Kristus nepřivlastnil slávu velekněze, ale dal mu ji Ten, který mu řekl: „Ty jsi můj Syn, já jsem ode dneška Otcem tvým.“

6. A jak říká zase jinde: „Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova.“

7. On za svého pozemského života přinášel s hlasitým křikem a slzami modlitby a prosby Tomu, který ho mohl uchránit před smrtí, a ve své úzkosti byl vyslyšen.

8. Ačkoli byl Boží Syn, naučil se z toho, co vytrpěl, poslušnosti.

9. Jakmile dosáhl cíle, stal se pro všechny, kdo jej poslouchají, původcem věčného spasení,

10. když ho Bůh jmenoval veleknězem podle Melchisedechova řádu.

11. Měli bychom o něm ještě mnoho co říci, ale je to těžké vysvětlovat, protože jste líní naslouchat.

12. Po takové době už byste sami měli být učiteli, ale potřebujete, aby vám někdo znovu vysvětloval základní pravdy Božího slova. Jsou z vás kojenci – potřebujete mléko, a ne hutný pokrm.

13. Kdokoli se živí mlékem, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je ještě nemluvně.

14. Hutný pokrm je ale pro dospělé, to jest pro ty, kdo mají smysly zkušeností vycvičené k rozeznání dobrého a zlého.