Izaiáš 34 CSP

1. Přistupte, národy, abyste slyšely, a pozorně naslouchejte, lidé! Ať slyší země a všechno, co je v ní, svět a vše, co na něm vzchází.

2. Protože Hospodinovo rozhořčení je proti všem národům a jeho zloba proti všem jejich zástupům. Zasvětil je zkáze, vydal je na porážku.

3. Jejich pobití budou pohozeni venku a z jejich mrtvol bude vystupovat smrad. Hory budou rozmáčené jejich krví.

4. Veškerý nebeský zástup se rozloží a nebesa se svinou jako kniha. Všechen jejich zástup bude padat, jako padá listí z révy nebo jako padavka z fíkovníku.

5. Neboť na nebesích se napojí můj meč; hle, sestoupí na Edóm, na lid, na nějž jsem uvalil klatbu, aby zjednal právo.

6. Hospodinův meč je plný krve, nasycený tukem a krví jehňat a kozlů, tukem z ledvin beranů; neboť Hospodin má obětní hod v Bosře a veliká jatka v edómské zemi.

7. S nimi klesnou divocí tuři i býčci s hřebci, a jejich země bude napojena krví a prach bude prosycen tukem,

8. protože to je den Hospodinovy pomsty, rok odplaty v soudním sporu Sijónu.

9. Jeho potoky se změní ve smolu a jeho prach v síru; jeho země se stane planoucí smolou.

10. V noci ani ve dne neuhasne, navěky bude vystupovat její kouř; z generace na generaci zůstane v troskách, na věky věků jí nikdo nebude procházet.

11. Do vlastnictví ji dostanou pelikán a sýček, usídlí se v ní výr a havran; roztáhne na ní šňůru marnosti a závaží prázdnoty.

12. Nebudou tam její šlechtici, které by povolali ke královské autoritě, ze všech jejích knížat nikdo nezůstane.

13. Na jejích palácích vyroste trní, kopřivy a houští v jejích pevnostech; stane se příbytkem šakalů, hnízdištěm pštrosů.

14. Divoká zvířata se budou setkávat s divokými psy a běs zavolá na svého druha; také se tam usadí Lilit a nalezne si místo odpočinku.

15. Uhnízdí se tam šípovitý had a naklade vejce, vysedí je a shromáždí ve svém stínu. Také se tam shromáždí luňáci, každý se svým druhem.

16. Hledejte v Hospodinově knize a čtěte, ani jedno z nich nechybí, žádný svého druha nepostrádá, protože má ústa to přikázala a jeho Duch je shromáždil.

17. On nechal padnout jejich los a jeho ruka jim ji rozdělila měřicí šňůrou: Budou ji vlastnit až navěky, z pokolení do pokolení v ní budou přebývat.