Izaiáš 8 CSP

1. Hospodin mi řekl: Vezmi si velikou tabuli a napiš na ni běžným způsobem: Spěšná kořist, rychlý lup.

2. I povolal jsem si spolehlivé svědky: kněze Urijáše a Zekarjáše, syna Jeberekjášova.

3. Přiblížil jsem se k prorokyni, otěhotněla a porodila syna. Hospodin mi řekl: Dej mu jméno Spěšná kořist, rychlý lup.

4. Protože dříve než bude chlapec umět volat otče a matko, odnesou majetek Damašku a kořist ze Samaří před asyrského krále.

5. Hospodin ke mně mluvil ještě dále:

6. Protože tento lid pohrdl klidně plynoucími vodami Šíloach a raduje se s Resínem a synem Remaljášovým,

7. proto hle, Panovník na ně přivádí mocné a hojné vody Řeky -- asyrského krále a všechnu jeho slávu -- a vystoupí nad všechna svá řečiště a půjde přes všechny své břehy.

8. Projde Judou, zaplaví ho a půjde přes něj, dosáhne až k šíji; rozepjetím jeho křídel bude naplněna šíře tvé země, Immanueli.

9. Jednejte zle, národy, a zděsíte se, naslouchejte všechny dálavy země. Opásejte se a zděsíte se, opásejte se a zděsíte se.

10. Udělejte plán, a bude zmařen, řekněte slovo, a nenaplní se, protože s námi je Bůh.

11. Vždyť toto mi řekl Hospodin, když mě uchopil za ruku a varoval mě, abych nechodil po cestě tohoto lidu:

12. Neříkejte spiknutí všemu, čemu tento lid říká spiknutí; toho, z čeho má on strach, se nebojte a nestrachujte.

13. Hospodin zástupů -- jen on vám budiž svatý; on je vaše bázeň a on je vaše strachování.

14. On vám bude svatyní, ale kamenem úrazu a skálou pohoršení pro oba domy izraelské, pastí a léčkou pro obyvatele Jeruzaléma.

15. Mnozí z nich klopýtnou, padnou a polámou se, budou chyceni a zajati.

16. Zavaž svědectví a zapečeť zákon mezi mými učedníky.

17. Budu vyčkávat na Hospodina, který skrývá svou tvář před domem Jákobovým; budu očekávat na něho.

18. Hle, já a děti, které mi dal Hospodin, jsme v Izraeli za znamení a divy od Hospodina zástupů, který přebývá na hoře Sijón.

19. A jestliže vám řeknou: Dotazujte se těch, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštců, kteří piští a mumlají … Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Kvůli živým má hledat mrtvé?

20. K zákonu a ke svědectví! Nebudouli mluvit podle tohoto slova, tak v něm pro ně není úsvit.

21. Každý zkroušený a hladový bude procházet zemí, a jak bude hladový a vzteklý, bude proklínat svého krále i svého Boha. Obrátí se vzhůru

22. a pohledí k zemi, a hle, soužení a temnota, ponurá sklíčenost -- vkrádá se soumrak.

23. Avšak nezůstane pochmurná, jako teď, když na ni dolehla tíseň. Jako v době, kdy nejprve zlehčil zemi Zabulón a zemi Neftalí, ale nakonec jí dodá vážnost -- cestě u moře, Zajordání a Galileji národů.