Jakub 2 CSP

1. Moji bratři, nespojujte víru v našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy, s přijímáním osob.

2. Když vejde do vašeho shromáždění muž se zlatým prstenem a v nádherném šatě a vejde tam také chudý člověk ve špinavém šatě,

3. a vy věnujete pozornost tomu, který nosí nádherný šat, a řeknete mu: "Ty si sedni pohodlně sem," a chudému řeknete: "Ty postůj támhle nebo si sedni [sem] pod mou podnož,"

4. cožpak jste neučinili mezi sebou rozdíl a nestali se soudci se zlými pohnutkami?

5. Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh chudé tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?

6. Vy však jste zneuctili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí vás právě oni před soudy?

7. Což nehanobí právě oni to drahé jméno, jímž jste byli nazváni?

8. Jestliže vskutku plníte královský zákon podle Písma: "Budeš milovat svého bližního jako sebe samého", dobře činíte.

9. Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a Zákon vás usvědčuje jako přestupníky.

10. Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, stal by se vinným ve všech.

11. Vždyť ten, kdo řekl: "Nezcizoložíš," řekl také: "Nezavraždíš." Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona.

12. Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody.

13. Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství; milosrdenství přemáhá soud.

14. Co je platné, moji bratři, říkáli někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra zachránit?

15. Budouli bratr nebo sestra nazí a budou mít nedostatek denní obživy,

16. a někdo z vás jim řekne: "Odejděte v pokoji,zahřejte se a nasyťte se," a přitom jim nedáte to, co potřebují pro své tělo, co je to platné?

17. Tak i víra:nemáli skutky, je sama o sobě mrtvá.

18. Někdo však řekne: "Ty máš víru a já mám skutky." Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na svých skutcích.

19. Ty věříš, že je jeden Bůh. Dobře činíš. Také démoni tomu věří, avšak chvějí se.

20. Chceš však poznat, ó nerozumný člověče, že víra bez skutků je neúčinná?

21. Cožpak náš otec Abraham nebyl ospravedlněn ze skutků, když na oltáři obětoval svého syna Izáka?

22. Vidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že v těch skutcích se stala víra dokonalou.

23. I naplnilo se Písmo, které praví: "Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost" a byl nazván Božím přítelem.

24. Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlňován, a ne jen z víry.

25. A nebyla podobně ospravedlněna ze skutků i nevěstka Rachab, když přijala posly a propustila je jinou cestou?

26. Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.