Jakub 4 CSP

1. Odkud jsou boje a hádky mezi vámi? Zdali ne odtud -- z vašich rozkoší, které bojují ve vašich údech?

2. Dychtíte, ale nemáte. Zabijíte a žárlíte, ale nemůžete ničeho dosáhnout. Hádáte se a bojujete, a nic nemáte, protože nežádáte.

3. Žádáte, a nedostáváte, protože žádáte špatně, abyste to vynaložili na své rozkoše.

4. [Cizoložníci a] cizoložnice! Nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.

5. Či myslíte, že nadarmo praví Písmo: "Žárlivě touží Duch, který v nás přebývá"?

6. Ještě větší je však milost, kterou dává. Proto Písmo praví: "Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost."

7. Poddejte se tedy Bohu. Postavte se proti Ďáblu, a uteče od vás.

8. Přibližte se k Bohu, a přiblíží se k vám. Očisťte ruce, hříšníci, a očisťte srdce, lidé dvojí mysli.

9. Pociťte svou ubohost, naříkejte a plačte. Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost.

10. Pokořte se před Pánem, a povýší vás.

11. Bratři, nemluvte jeden proti druhému. Kdo mluví proti bratru nebo soudí svého bratra, mluví proti Zákonu a soudí Zákon. Jestliže však soudíš Zákon, nejsi činitelem Zákona, nýbrž soudcem.

12. Jeden je zákonodárce a soudce, ten, který může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, jenž soudíš bližního?

13. Nuže nyní vy, kteří říkáte: "Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města a zůstaneme tam rok a budeme obchodovat a vydělávat" --

14. nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Vždyť jste pára, která se na chvilku ukazuje a potom mizí.

15. Místo toho byste měli říkat: “Budeli Pán chtít, budeme naživu a uděláme to nebo ono.”

16. Vy se však chlubíte ve své chvástavosti. Každé takové chlubení je zlé.

17. Kdo tedy umí činit dobré, ale nečiní, má hřích.