Jeremiáš 12 CSP

1. Jsi spravedlivý, Hospodine, proto si u tebe chci stěžovat. Jen s tebou chci mluvit o věcech práva. Proč je cesta ničemů úspěšná a proč se všem podvodníkům daří?

2. Zasadil jsi je a oni i zakořenili, rostou a dokonce vydávají plody. Mají tě plná ústa, ale jejich nitru jsi daleko.

3. Ty, Hospodine, mě znáš, vidíš mě a zkoumáš mé srdce, že je s tebou. Odtáhni je jako stádo na porážku, odděl je pro den popravy.

4. Dokdy bude země usychat a vadnout všechna polní zeleň? Pro zlo těch, kteří v ní bydlí, zmizela zvěř i ptactvo; a to proto, že řekli: On nevidí náš konec.

5. Když jsi běžel s pěšáky a unavili tě, jak chceš potom závodit s koňmi? Když se v pokojné zemi cítíš bezpečný, co budeš dělat v jordánské houštině?

6. Vždyť i tvoji bratři a dům tvého otce, i oni tě podvedli, i oni za tebou hlasitě pokřikují. Nevěř jim, i když s tebou mluví hezky.

7. Opustil jsem svůj dům, zanechal jsem své dědictví, vydal jsem svou milovanou do moci jejích nepřátel.

8. Mé dědictví se pro mě stalo podobné lvu v houštině, pozvedlo proti mně svůj hlas, proto ho nenávidím.

9. Cožpak mi není mé dědictví skvrnitým dravcem? Což okolo něj nejsou jiní dravci? Jděte, shromážděte všechnu polní zvěř, přijďte se nažrat!

10. Mnozí pastýři zničili mou vinici, pošlapali můj díl pole, proměnili můj vzácný díl ve zcela opuštěnou pustinu.

11. Učinili ji zcela opuštěnou, zpustošená přede mnou truchlí. Celá země je zpustošená a nikdo si to nebere k srdci.

12. Na všechna holá návrší v pustině přicházejí ničitelé, protože Hospodin má meč, který požírá od jednoho konce země až na druhý a nikdo nemá pokoj.

13. Zaseli pšenici, ale sklidili trní; unavili se, ale nic tím nezískali. Styďte se za svou úrodu kvůli Hospodinovu planoucímu hněvu.

14. Toto praví Hospodin: O všech mých zlých sousedech, kteří sahají na dědictví, jež jsem dal do vlastnictví svému lidu, Izraeli: Hle, vyrvu je z jejich země a dům judský vyrvu z jejich středu.

15. I stane se, že až je vyrvu, znovu se nad nimi slituji a přivedu je zpět, každého do jeho dědictví a každého do jeho země.

16. A jestliže se opravdu naučí cestám mého lidu a budou přísahat v mém jménu: Jakože živ je Hospodin, tak jako učili můj lid přísahat při Baalovi, pak budou zbudováni uprostřed mého lidu.

17. Jestliže však nebudou poslouchat, zcela onen národ vyrvu a vyhubím, je Hospodinův výrok.