Jeremiáš 18 CSP

1. Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina:

2. Vstaň a sestup do hrnčířova domu a tam ti oznámím svá slova.

3. Sestoupil jsem tedy do hrnčířova domu. Právě zhotovoval výrobek na hrnčířském kruhu.

4. Nádoba, kterou z hlíny dělal, se v hrnčířově ruce pokazila. Předělal ji v jinou nádobu, tak jak to hrnčířovi připadalo správné.

5. Stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

6. Cožpak s vámi nemohu učinit to, co učinil tento hrnčíř, dome izraelský? je Hospodinův výrok. Hle, jako je v hrnčířově ruce hlína, tak jste v mé ruce vy, dome izraelský.

7. Jednou promluvím o národu a o království, že je vyvrátím, zničím a vyhubím,

8. ale když se ten národ, o kterém jsem promluvil, od svého zla odvrátí, budu litovat toho zla, které jsem zamýšlel mu učinit.

9. Jindy promluvím o národu a o království, že je zbuduji a zasadím,

10. ale když bude páchat to, co je zlé v mých očích, a nebude mě poslouchat, budu litovat dobra, které jsem řekl, že mu prokážu.

11. Teď tedy řekni judským mužům a obyvatelům Jeruzaléma: Toto praví Hospodin: Hle, já proti vám tvořím zlo a vymýšlím proti vám plán. Odvraťte se každý od své zlé cesty a dejte do pořádku své cesty a své činy.

12. Říkají však: Není naděje, protože budeme žít podle svých plánů a každý bude jednat podle svého umíněného a zlého srdce.

13. Proto takto praví Hospodin: Ptejte se mezi národy! Slyšel někdo něco takového? Něco velmi otřesného spáchala panna izraelská!

14. Cožpak sníh Libanonu opustí skalní útesy Sirjónu či vyschne horská, chladná a bystrá voda?

15. Ale můj lid na mě zapomněl. Nadarmo pálí oběti. Klopýtli na svých cestách, věčných stezkách, aby šli pěšinami, nepřipravenou cestou,

16. aby učinili svou zemi předmětem hrůzy a věčného úžasu; každý, kdo jí bude procházet, se zhrozí a bude potřásat hlavou.

17. Rozptýlím je před nepřítelem jako východní vítr; v den jejich pohromy jim dám vidět záda, a ne tvář.

18. Oni však řekli: Pojďte, ukujeme proti Jeremjášovi plán. Vždyť knězi nechybí zákon, ani rada mudrci, ani slovo prorokovi. Pojďte, ubijeme ho jazykem a jeho slovům nebudeme vůbec věnovat pozornost.

19. Hospodine, věnuj mi pozornost a slyš hlas mých protivníků.

20. Cožpak se za dobro odplácí zlem? A přece pro mou duši vykopali jámu! Pamatuj, že jsem stával před tebou, abych se přimlouval za jejich dobro, abych od nich odvracel tvůj hněv.

21. Proto vydej jejich syny hladu. Uvrhni je v moc meče, jejich ženy ať se stanou bezdětnými a vdovami, jejich muže ať skosí smrt, jejich mládence ať ve válce pobije meč.

22. Z jejich domů ať je slyšet volání o pomoc, až na ně náhle přivedeš loupežnou hordu, protože vykopali jámu, aby mě polapili a mým nohám nastražili pasti.

23. Hospodine, ty znáš všechny jejich plány jak mě usmrtit. Nedej se usmířit za jejich vinu a jejich hřích ať před tebou není vymazán. Ať před tebou klopýtnou, jednej s nimi v čase svého hněvu.