Logo
🔍

Jeremiáš 36 CSP

« Spálený svitek je nahrazen

1. Ve čtvrtém roce vlády judského krále Jójakíma, syna Jóšijášova, se stalo k Jeremjáši od Hospodina toto slovo:

2. Vezmi si svitek a napiš na něj všechna slova, která jsem k tobě mluvil o Izraeli, o Judovi a o všech národech ode dne, kdy jsem k tobě promluvil, ode dnů Jóšijášových až dodnes.

3. Snad dům judský uslyší všechno zlo, které jim zamýšlím provést, a každý se odvrátí od své zlé cesty a odpustím jim jejich vinu a jejich hřích.

4. Jeremjáš zavolal Báruka, syna Nerijášova, a Báruk zapsal z Jeremjášových úst na svitek všechna Hospodinova slova, která k němu Hospodin promluvil.

5. Jeremjáš Bárukovi přikázal: Já jsem zadržován, nemohu jít do Hospodinova domu.

6. Jdi ty a v postní den čti lidu v Hospodinově domě ze svitku to, co jsi napsal z mých úst, Hospodinova slova, a čti je také všem Judejcům, kteří přicházejí ze svých měst.

7. Snad jejich úpěnlivá prosba přijde před Hospodina a každý se odvrátí od své zlé cesty, protože hněv a zloba, kterou Hospodin promluvil proti tomuto lidu, je veliká.

8. Báruk, syn Nerijášův, udělal vše, co mu prorok Jeremjáš přikázal, a v Hospodinově domě četl z knihy Hospodinova slova.

9. V pátém roce vlády judského krále Jójakíma, syna Jóšijášova, v devátém měsíci se stalo, že pro všechen lid v Jeruzalémě a všechen lid, který přišel z judských měst do Jeruzaléma, vyhlásili půst před Hospodinem

10. a Báruk četl z knihy všemu lidu Jeremjášova slova v Hospodinově domě v pokoji Gemarjáše, syna písaře Šáfana, na horním nádvoří u vchodu do Nové brány Hospodinova domu.

11. Míkajáš, syn Gemarjášův, vnuk Šáfanův, uslyšel všechna Hospodinova slova z té knihy

12. a sestoupil do královského paláce do písařovy síně. Hle, tam seděla všechna knížata: Písař Elíšama, Delajáš, syn Šemajášův, Elnátan, syn Akbórův, Gemarjáš, syn Šáfanův, Sidkijáš, syn Chananjášův, a všechna ostatní knížata.

13. Míkajáš jim oznámil všechna slova, která slyšel, když Báruk četl lidu z knihy.

14. Všechna knížata poslala pro Báruka Jehudího, syna Netanjáše, syna Šelemjáše, syna Kúšího, se slovy: Vezmi s sebou ten svitek, ze kterého jsi četl lidu a přijď sem. Báruk, syn Nerijášův, vzal s sebou ten svitek a přišel k nim.

15. Pak mu řekli: Posaď se a čti nám z něj. Báruk jim tedy četl.

16. Stalo se, když uslyšeli všechna ta slova, že polekaně pohlédli jeden na druhého a řekli Bárukovi: Určitě všechna tato slova oznámíme králi.

17. Báruka se zeptali: Pověz nám, jak jsi všechna tato slova napsal? Z jeho úst?

18. Báruk jim odpověděl: Svými ústy mi říkal všechna tato slova a já jsem je zapisoval inkoustem do knihy.

19. Knížata řekla Bárukovi: Jdi, ukryj se, ty i Jeremjáš, aby nikdo nevěděl, kde jste.

20. Oni pak šli na nádvoří ke králi. Svitek ponechali v pokoji písaře Elíšamy a oznámili králi všechna ta slova.

21. Král poslal Jehudího, aby vzal svitek. Vzal ho z pokoje písaře Elíšamy. Jehudí ho četl králi a všem knížatům, která stála okolo krále.

22. Král seděl v zimním paláci -- byl devátý měsíc -- a na ohništi před ním hořelo.

23. Když Jehudí přečetl tři nebo čtyři odstavce, král je odřízl písařským nožem a házel je do ohně, který byl na ohništi, dokud nebyl zničen celý svitek na ohni, který byl na ohništi.

24. A král ani žádní jeho otroci, kteří slyšeli všechna tato slova, se nepolekali a neroztrhli svá roucha.

25. I když Elnátan, Delajáš a Gemarjáš naléhali na krále s prosbou, aby svitek nepálil, neuposlechl je.

26. Potom král přikázal Jerachmelovi, synu královu, Serajášovi, synu Azríelovu, a Šelemjášovi, synu Abdeelovu, aby písaře Báruka a proroka Jeremjáše zajali. Ale Hospodin je skryl.

27. Potom, co král spálil svitek a slova, která napsal Báruk z Jeremjášových úst, stalo se k Jeremjášovi Hospodinovo slovo:

28. Znovu si vezmi jiný svitek a napiš na něj všechna původní slova, která byla na prvním svitku, jejž judský král Jójakím spálil.

29. O judském králi Jójakímovi řekni: Toto praví Hospodin: Ty jsi spálil tento svitek se slovy: Proč jsi na něj napsal: Babylonský král jistě přijde a zničí tuto zemi; způsobí, že z ní zmizí lidé i zvěř?

30. Proto takto praví Hospodin o judském králi Jójakímovi: Nebude mít nikoho, kdo by seděl na Davidově trůnu, a jeho mrtvola bude uvržena ve dne na horko a v noci na mráz.

31. Navštívím s trestem za jejich viny jeho, jeho potomstvo i jeho otroky a přivedu na ně, na obyvatele Jeruzaléma a na všechny Judejce všechno to zlo, které jsem vyslovil proti nim, ale nechtěli slyšet.

32. Jeremjáš vzal jiný svitek a dal ho písaři Bárukovi, synu Nerijášovu. Ten na něj napsal z Jeremjášových úst všechna slova té knihy, kterou spálil ohněm judský král Jójakím, a ještě k nim bylo přidáno mnoho slov jako tato.

»