Jeremiáš 42 CSP

1. Potom všichni velitelé vojsk, Jóchanan, syn Karéachův, Jaazanjáš, syn Hóšajášův, a všechen lid, od nejmenšího do největšího, přistoupili

2. a řekli proroku Jeremjášovi: Kéž před tebe přijde naše úpěnlivá prosba. Modli se za nás k Hospodinu, svému Bohu, za celý tento ostatek, neboť nás zůstalo jen málo z mnoha, jak nás tvoje oči vidí.

3. Ať nám Hospodin, tvůj Bůh, oznámí cestu, po které máme jít, a co máme dělat.

4. Prorok Jeremjáš jim řekl: Dobře. Hle, budu se modlit k Hospodinu, vašemu Bohu, podle vašich slov. I stane se, že vám oznámím všechno, co vám Hospodin odpoví. Nic před vámi nezatajím.

5. Oni Jeremjášovi řekli: Ať je Hospodin spolehlivým a věrným svědkem proti nám, jestliže neučiníme všechno tak, jak nám po tobě vzkáže Hospodin, tvůj Bůh.

6. Ať to bude dobré či zlé, uposlechneme Hospodina, svého Boha, k němuž tě posíláme, aby se nám dobře vedlo, když uposlechneme Hospodina, svého Boha.

7. Po deseti dnech se stalo k Jeremjášovi Hospodinovo slovo.

8. Zavolal tedy Jóchanana, syna Karéachova, všechny velitele vojsk, kteří s ním byli i všechen lid od nejmenšího do největšího

9. a řekl jim: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele, k němuž jste mě poslali, abych před něj předložil vaši úpěnlivou prosbu.

10. Jestliže opravdu budete pobývat v této zemi, vystavím vás a nezbořím, zasadím vás a nevyrvu, protože budu litovat zla, které jsem vám učinil.

11. Nebojte se babylonského krále, jehož se bojíte. Nebojte se ho, je Hospodinův výrok, protože já jsem s vámi, abych vás zachránil a vysvobodil z jeho ruky.

12. Dám vám slitování a slituji se nad vámi a přivedu vás zpět do vaší země.

13. Jestliže však řeknete: Nebudeme pobývat v této zemi, neuposlechnete Hospodina, svého Boha,

14. a místo toho řeknete: Ne, my půjdeme do egyptské země, kde neuvidíme válku a neuslyšíme zvuk beraního rohu a kde nebudeme hladovět, tam budeme pobývat,

15. potom nyní, ostatku Judy, jistě slyšte Hospodinovo slovo: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jestliže jste opravdu rozhodnuti jít do Egypta a přijdete tam pobývat jako cizinci,

16. pak se stane, že meč, kterého se bojíte, vás tam v egyptské zemi dostihne a hlad, kterého se obáváte, na vás tam v Egyptě dolehne a zemřete tam.

17. Stane se, že všichni muži, kteří jsou rozhodnuti jít do Egypta, aby tam pobývali jako cizinci, zemřou mečem, hladem a morem. Nikdo z nich nepřežije ani neunikne před zlem, které na ně přivedu.

18. Neboť toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jako byl vylit můj hněv a má zloba na obyvatele Jeruzaléma, tak se rozleje má zloba na vás, když půjdete do Egypta. Stanete se prokletím, předmětem hrůzy, kletbou a potupou a toto místo už neuvidíte.

19. Hospodin k vám, ostatku Judy, promluvil: Nechoďte do Egypta! To vězte, že jsem vás dnes varoval.

20. Vždyť jste se nechali svést vlastní duší. Vy jste mě přece poslali k Hospodinu, svému Bohu, se slovy: Modli se za nás k Hospodinu, našemu Bohu, a všechno, co řekne Hospodin, náš Bůh, nám oznam a uděláme to.

21. Dnes jsem vám to oznámil, ale neuposlechli jste Hospodina, svého Boha ani nic z toho, co vám po mně vzkázal.

22. A nyní s jistotou vězte, že mečem, hladem a morem zemřete na tom místě, kam se vám zalíbilo jít, abyste tam pobývali jako cizinci.