Jeremiáš 48 CSP

1. O Moábu. Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Běda Nebó, protože je zničeno. Kirjatajim je zahanben, je dobyt; pevnost je zahanbena a rozdrcena.

2. Už není Moábovy chvála. V Chešbónu proti němu zamýšlejí zlo: Pojďte a vyhlaďme ho jako národ. Také ty, Madméne, umlkneš, půjde za tebou meč.

3. Slyš! Volání z Chóronajimu, zkáza a velká pohroma.

4. Moáb je rozdrcen! Rozhlašují úpěnlivým křikem jeho služebníci.

5. Po luchítském svahu vystupují ve stálém pláči, na stráni do Chóronajimu je slyšet úzkostný křik nad zkázou.

6. Utečte, zachraňte své duše a budete jako jalovec v pustině.

7. Protože jsi spoléhal na své statky a na své poklady, také tebe dobudu. Kemóš půjde do vyhnanství spolu se svými kněžími a knížaty.

8. Ničitel přijde do každého města a žádné město neunikne. Údolí zahyne, rovina bude zničena, jak řekl Hospodin.

9. Postavte Moábovi náhrobní kámen, neboť jistě padne. Jeho města se stanou děsivou věcí, budou bez obyvatel.

10. Proklet je ten, kdo činí Hospodinovu práci nedbale! Proklet je ten, kdo zadržuje svůj meč od krve.

11. Od svého mládí byl Moáb bezstarostný, byl usazen jako víno na svém kalu, nebyl přeléván z nádoby do nádoby, ani nešel do vyhnanství; proto mu zůstala jeho chuť a jeho vůně se nezměnila.

12. Proto hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy mu pošlu ty, kteří stáčejí víno, a ti jej stočí, jeho nádoby vyprázdní a jeho džbány roztříští.

13. Moáb se bude stydět za Kemóše, tak jako se dům izraelský styděl za Bétel, svou naději.

14. Jak to, že říkáte: Jsme hrdinové, udatní bojovníci?

15. Moáb je zničen, muži vystoupili do jeho měst, nejlepší z jeho mládenců sestoupili na porážku, je výrok krále, jehož jméno je Hospodin.

16. Moábova pohroma přijde brzy; jeho zlo velmi pospíchá.

17. Naříkej nad ním celé jeho okolí, všichni, kdo znáte jeho jméno! Říkejte: Jak to, že je zlomeno mocné žezlo, nádherná berla?

18. Sestup ze slávy a usaď se ve vyprahlém kraji, obyvatelko, díbónská dcero, protože ničitel Moába vytáhl proti tobě a zničil tvoje pevnosti.

19. Stůj na cestě a vyhlížej, obyvatelko Aróeru! Vyptávej se muže, který utíká, i ženy, která se snaží uniknout! Zeptej se: Co se stalo?

20. Moáb se stydí, protože je rozdrcen. Naříkejte, křičte! Oznamte v Arnónu, že je Moáb zničen.

21. Soud přišel na Rovinu -- na Cholón, na Jahas i na Méfaat,

22. na Díbón, na Nebó, na Bétdiblatajim,

23. na Kirjatajim, na Bétgamúl, na Bétmeón,

24. na Kerijót, na Bosru i na všechna vzdálená i blízká města moábské země.

25. Moábův roh byl useknut a jeho paže byla zlomena, je Hospodinův výrok.

26. Opijte ho, protože se vyvyšoval na Hospodina. Ať se Moáb válí ve svých zvratcích; i on se stane posměchem.

27. Cožpak se ti nestal Izrael posměchem? Cožpak byl nalezen mezi zloději, že pokaždé, kdy o něm mluvíš, potřásáš hlavou?

28. Opusťte města, usídlete se na skále, obyvatelé Moábu! Buďte jako holubice, která hnízdí na okraji ústí rokliny.

29. Slyšeli jsme o Moábově pýše, je velice pyšný, o jeho povýšenosti, o jeho pýše, o jeho hrdosti i o domýšlivosti jeho srdce.

30. Já znám jeho nadutost, je Hospodinův výrok, nesprávné jsou prázdné řeči, nesprávně jednali.

31. Proto naříkám nad Moábem, volám o pomoc pro celý Moáb, vzdychám nad muži Kircheresu.

32. Víc než nad Jaezerem pláču nad tebou, révo Sibmy. Tvoje úponky překročily moře, dosáhly až k Jaezeru, na tvé letní ovoce i na tvé vinobraní vpadl ničitel.

33. Vzaty byly radost i jásání z ovocného sadu, z moábské země. Způsobil jsem, že zmizelo víno z lisů, nikdo nebude šlapat víno s jásotem; jásot nebude radostným jásotem.

34. Úpěnlivý křik z Chešbónu zní až do Eleále, až do Jahasu, volají od Sóaru až do Chóronajimu a Eglatšelišiji, protože i vody nimrímské budou zpustošené.

35. Způsobím, je Hospodinův výrok, že z Moába zmizí ti, kdo vystupují na návrší a pálí oběti svým bohům.

36. Proto mé srdce vzlyká nad Moábem jako flétna, mé srdce vzlyká jako flétna nad muži Kircheresu, protože úspory, které získal, přišly vniveč.

37. Vždyť každá hlava je lysá, každý vous je ostříhán, na všech rukách jsou zářezy a kolem beder pytlovina.

38. Na všech Moábových střechách a na jeho náměstích je jen kvílení, protože jsem Moába rozbil jako nádobu, v níž nikdo nemá zalíbení, je Hospodinův výrok.

39. Jak je rozdrcen, naříkají! Jak Moáb obrací záda a stydí se! Moáb se stane posměchem a postrachem pro celé svoje okolí.

40. Neboť toto praví Hospodin: Hle, poletí jako orel a roztáhne nad Moábem svá křídla.

41. Kerijót je zajat a pevnosti dobyty. Srdce moábských hrdinů bude v onen den jako srdce ženy v porodních bolestech.

42. Moáb bude zničen jako národ, protože se vyvyšoval na Hospodina.

43. Strach, propast a past na tebe, obyvateli Moábu, je Hospodinův výrok.

44. Kdo uteče strachem, padne do propasti a kdo vyleze z propasti, bude polapen do pasti, protože na něj, na Moába, přivedu rok navštívení, je Hospodinův výrok.

45. Vysílení utečenci zůstali stát ve stínu Chešbónu. Avšak z Chešbónu vyšlehl oheň a z domu Síchona plamen a strávil skráně Moába a temeno synů hukotu.

46. Běda tobě, Moábe! Kemóšův lid zahynul, neboť tvoji synové byli vzati do zajetí a tvoje dcery do vyhnanství.

47. Ale v posledních dnech Moábův úděl změním, je Hospodinův výrok. Až potud soud nad Moábem.