Jeremiáš 49 CSP

1. O synech Amónových. Toto praví Hospodin: Cožpak Izrael nemá syny? Copak nemá dědice? Proč Milkóm vlastní Gáda a jeho lid se usadil v jeho městech?

2. Proto hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy nechám zaznít válečný křik proti Rabě synů Amónových. Stane se zcela opuštěnou ruinou a její vesnice budou vypáleny ohněm. Izrael dostane do vlastnictví své vlastníky, praví Hospodin.

3. Naříkej Chešbóne, protože Aj je zničen! Křičte, dcery Raby, přepásejte se pytlovinou, bědujte a bloumejte mezi ohradami, protože Milkóm půjde do vyhnanství, jeho kněží spolu s jeho knížaty.

4. Proč se chlubíš údolími, svým oplývajícím údolím, odpadlá dcero, která doufáš ve své poklady a říkáš: Kdo přijde proti mně?

5. Hle, přivedu na tebe strach z celého tvého okolí, je výrok Panovníka, Hospodina zástupů. Budete zahnáni každý jinam a nebude, kdo by utečence shromáždil.

6. Potom však změním úděl synů Amónových, je Hospodinův výrok.

7. O Edómu. Toto praví Hospodin zástupů: Cožpak už v Témanu není moudrost? Rozumným zmizela rada? Byla jejich moudrost zmařena?

8. Utečte, obraťte se a usídlete se v hlubinách, obyvatelé Dedánu! Protože na něj přivedu Ezauovu pohromu, čas, kdy ho navštívím.

9. Kdyby na tebe přišli česači hroznů, což nezanechají paběrky? Kdyby přišli zloději v noci, budou ničit, dokud nebudou mít dost.

10. Neboť já jsem obnažil Ezaua, odhalil jsem jeho skrýše, nebude se moci ukrýt. Jeho potomstvo je zničeno, jeho bratři i jeho sousedi -- už není.

11. Zanech svoje sirotky, já je zachovám při životě a ať tvoje vdovy doufají ve mě.

12. Neboť toto praví Hospodin: Hle, ti, kteří pít kalich správně neměli, pít musejí a ty bys měl zůstat bez trestu? Nezůstaneš bez trestu, ale musíš pít.

13. Vždyť jsem přísahal při sobě, je Hospodinův výrok, že Bosra se stane předmětem hrůzy, potupou, pustinou a kletbou a všechna její města se stanou věčnými troskami.

14. Slyšel jsem zprávu od Hospodina, vyslanec byl poslán mezi národy: Shromážděte se a vytáhněte proti ní, povstaňte k boji.

15. Neboť hle, učiním tě malým mezi národy, opovrženým mezi lidmi.

16. Hrůza, kterou jsi budil, tě podvedla, i domýšlivost tvého srdce, tebe, který bydlíš ve skalních rozsedlinách, tebe, jenž jsi obsadil vrchol kopce. Ačkoliv stavíš své hnízdo vysoko jako orel, svrhnu tě odtamtud, je Hospodinův výrok.

17. Edóm se stane děsivou krajinou; každý, kdo jím bude procházet, se zhrozí a podiví se všem jeho ranám.

18. Jako po vyvrácení Sodomy, Gomory a jejich sousedních měst, praví Hospodin, nikdo se tam neusadí, syn člověka v něm nebude pobývat.

19. Hle, vystupuje jako lev z jordánské houštiny na stále zelenou pastvinu, ale v okamžiku ho z ní zaženu a určím nad ní toho, kdo je vyvolený. Neboť kdo je jako já? Kdo mě předvolá k soudu? Kdo je ten pastýř, který přede mnou obstojí?

20. Proto slyšte Hospodinovo rozhodnutí, které učinil o Edómu, jeho plány, které vymýšlí proti obyvatelům Témanu: Jistě je budou vláčet, i nejmenší ze stáda. Jistě kvůli nim zpustoší jeho pastvinu.

21. Zvukem jejich pádu se třese země. Zní volání, jeho zvuk je slyšet až u Rákosového moře.

22. Hle, vzlétne jako orel, poletí a roztáhne svá křídla nad Bosrou. V onen den bude srdce edómských hrdinů jako srdce ženy v porodních bolestech.

23. O Damašku. Chamát a Arpád je zahanben, protože slyšeli zlou zprávu. Jsou bezradní, jako když je na moři nepokoj a nemůže se utišit.

24. Damašek ochabl, obrátil se na útěk. Zmocnilo se ho zděšení, zachvátila jej tíseň a bolest jako rodičku.

25. Jak je opuštěné slavné město, město radosti!

26. Proto jeho mládenci padnou na jeho náměstích a v onen den všichni bojovníci zahynou, je výrok Hospodina zástupů.

27. Zapálím oheň na hradbách Damašku a ten stráví Benhadadovy paláce.

28. O Kédaru a o královstvích Chasóru, která pobil babylonský král Nebúkadnesar. Toto praví Hospodin: Povstaňte, vytáhněte proti Kédaru a zničte syny východu.

29. Vezmou jejich stany a jejich stáda, jejich stanové plachty a všechny jejich nástroje; jejich velbloudy odvedou pro sebe a budou na ně volat: Všude kolem hrůza.

30. Utečte, rychle prchněte, usídlete se v hlubinách, obyvatelé Chasóru, je Hospodinův výrok, protože babylonský král Nebúkadnesar o vás učinil rozhodnutí a vymýšlí proti vám plán.

31. Vstaňte, vytáhněte proti národu, který bezstarostně bydlí v bezpečí, je Hospodinův výrok; nemá vrata ani závory, bydlí o samotě.

32. Jejich velbloudi se stanou kořistí, stáda jejich dobytka lupem. Rozptýlím je do všech větrů, ty s vyholenými skráněmi, a ze všech stran na ně přivedu pohromu, je Hospodinův výrok.

33. Chasór se stane doupětem šakalů, zcela opuštěným místem navěky, nikdo se tam neusadí, syn člověka v něm nebude pobývat.

34. Hospodinovo slovo, které se stalo k proroku Jeremjášovi o Élamu na počátku kralování judského krále Sidkijáše:

35. Toto praví Hospodin zástupů: Hle, zlomím luk Élamu, prvotinu jeho síly.

36. Přivedu proti Élamu čtyři větry od čtyř konců nebes a rozptýlím je do všech těchto větrů a nebude národ, kam by zapuzení z Élamu nepřišli.

37. Roztřesu Élam strachem před jejich nepřáteli, před těmi, kdo usilují o jejich život. Přivedu na ně zlo, svůj planoucí hněv, je Hospodinův výrok. Pošlu za nimi meč, dokud s nimi neskoncuji.

38. Postavím v Élamu svůj trůn a odstraním odtamtud krále i knížata, je Hospodinův výrok.

39. Ale v posledních dnech se stane, že změním Élamův úděl, je Hospodinův výrok.