Job 11 CSP

1. Tu odpověděl Sófar Naamatský. Řekl:

2. Cožpak tohle množství slov nemá být zodpovězeno? Zdalipak bude žvanil v právu?

3. Umlčí tvé prázdné řeči muže? Posmíval ses a nikdo tě nezahanbí?

4. Řekl jsi pak: Má nauka je ryzí, jsem čistý ve tvých očích.

5. Avšak kéž by se Bůh rozhodl promluvit a otevřel by proti tobě své rty.

6. Kéž ti oznámí tajnosti moudrosti, protože obezřetnost má dvě stránky, a věz, že Bůh kvůli tobě zapomíná část tvé zvrácenosti.

7. Cožpak vystihneš pochopení Boha, vystihneš snad Všemohoucího v jeho dokonalosti?

8. Vyšší než nebesa -- co s tím uděláš? Hlubší než podsvětí -- co o tom zjistíš?

9. Její míra je delší než země a širší než moře.

10. Pokud chce něco změnit, uzavřít, shromáždit, kdo jej od toho odvrátí?

11. Vždyť on rozezná podvodníky, zahlédne nepravost, aniž by to musel pozorně zkoumat.

12. I tupec nabude rozumu a z hřebce divokého osla se zrodí člověk.

13. Pokud ty připravíš své srdce a vztáhneš k němu své dlaně --

14. jeli ve tvé ruce nepravost, vzdal ji od sebe, a nenech ve svých stanech zabydlet zvrácenost --

15. tehdy totiž pozvedneš svou tvář bez potupy, budeš jako odlitý z kovu a nebudeš se bát.

16. Ty totiž zapomeneš na trápení. Budeš na něj vzpomínat jako na vodu, která odtekla.

17. A nastane věk jasnější než poledne; byť by bylo všechno ponuré, bude to jako ráno.

18. Budeš doufat, protože je tu naděje, rozhlédneš se a ulehneš v bezpečí.

19. Budeš ležet a nikdo tě nebude děsit a mnozí budou hledat tvou přízeň.

20. Zeslábnou oči ničemů, jejich útočiště zaniklo a jejich nadějí je vydechnutí duše.