Job 21 CSP

1. Nato Jób odpověděl. Řekl:

2. Bedlivě naslouchejte mému výroku, to ať je útěcha od vás.

3. Sneste mě, když chci mluvit já, a poté, co já promluvím, se můžete vysmívat.

4. Cožpak já si naříkám nad člověkem? Pokud ano, jak by neměl být můj duch netrpělivý?

5. Pohleďte na mě a užasněte; položte si ruku na ústa.

6. Když na to pomyslím, vyděsím se a mé tělo zachvátí hrůza.

7. Proč zůstávají ničemové naživu? Dožili se stáří a majetek také rozmnožili.

8. S nimi jejich potomstvo, je u nich zajištěné, své potomky mají před očima.

9. Jejich domy mají pokoj, jsou beze strachu, Boží hůl nad nimi není.

10. Jeho býk obskočil, nikoli nadarmo, jeho kráva se otelí a nepotratí.

11. Své malé hochy vypouštějí jako stádo a jejich děti skotačí.

12. Pozvedají hlas podle tamburíny a lyry a radují se za zvuku flétny.

13. Své dny dovrší v blahobytu, v okamžiku se pohrouží do podsvětí.

14. Tu řekli Bohu: Odstup od nás, nemáme zalíbení v poznání tvých cest.

15. Co je Všemohoucí, že bychom mu měli sloužit, a co získáme, když se u něj budeme přimlouvat?

16. Inu, jejich blaho není v jejich moci; kéž by se ode mne vzdálila rada ničemů.

17. Jak často zhasne lampa ničemů a jejich pohroma na ně přijde, on ve svém hněvu rozdělí díly zkázy.

18. Budou jako sláma ve větru, vichřice ho uchvátila jako plevy.

19. Uchová Bůh jeho trest pro jeho syny? Ať odplatí jemu, aby to poznal.

20. Ať jeho oči spatří jeho zkázu, ať se napije z kalicha zloby Všemohoucího.

21. Vždyť co po něm zbylo z jeho zájmu o vlastní dům, když byl odměřen počet jeho měsíců?

22. Cožpak bude někdo učit Boha poznání, když on bude vznešené soudit?

23. Jeden zemře ve své naprosté bezúhonnosti, je úplně bezstarostný a spokojený.

24. Plné mléka jsou jeho dížky a do jeho kostí nasákl morek.

25. Jiný pak zemře s hořkostí v duši aniž se nasytil dobrem.

26. Ulehnou společně do prachu a pokryjí je larvy.

27. Inu, poznal jsem vaše úmysly a plány, jak se mnou chcete násilně jednat.

28. Vždyť říkáte: Kde je dům šlechtice a kde je stan s příbytky ničemů?

29. Cožpak jste se nezeptali těch, kdo prochází kolem? Snad nebudete popírat jejich znamení:

30. Ano, zlý bude ušetřen v den pohromy, budou odneseni v den zuřivosti.

31. Kdo mu vytkne jeho jednání do očí a kdo mu odplatí za to, co on spáchal?

32. On pak bude odnesen k hrobům a nad jeho rovem se bude bdít.

33. Hroudy v údolí jsou mu sladkými, potáhne se za ním každý člověk, bezpočet jich bylo před ním.

34. Jak mě potom chcete potěšit marností? A vaše odpovědi -- zůstala jen věrolomnost.