Job 35 B21

1. A Elihu mluvil dál:

2. „Myslíš si, že máš právo říkat: ‚Jsem spravedlivější než Bůh‘?

3. Říkáš totiž, co prý tím získáš: ‚Co z toho mám, být bez hříchu?‘

4. Na tyhle řeči ti tedy odpovídám a s tebou i tvým přátelům:

5. Podívej se k nebi, jen pohlédni, pozoruj mraky – jsou vyšší, než jsi ty.

6. Když budeš hřešit, co mu způsobíš? Když rozmnožíš své viny, jak mu ublížíš?

7. Když budeš spravedlivý, jak ho tím obdaříš? Co by si od tebe mohl vzít?

8. Tvá ničemnost škodí člověku jako ty, tvou spravedlnost pocítí jen smrtelník!

9. Lidé úpějí pod hrozným útlakem, pod vládou mocných křičí o pomoc.

10. Nikdo však neptá se: ‚Co Bůh, můj Stvořitel, který písněmi rozeznívá noc,

11. který nás vyučuje i skrze dobytek a který nám na ptácích ukazuje moudrost?‘

12. Když tedy volají a on se nehlásí, je to pro zpupnost těch lidí zlých.

13. Je to marné, Bůh je neslyší, Všemohoucí je pomíjí!

14. Co teprve, říkáš-li, že ho nikde nevnímáš, že tvá pře leží u něj a ty na něj čekáš,

15. že prý ve svém hněvu nikdy netrestá a že se o ničemnost vůbec nestará!

16. Job si tu však otevírá ústa naprázdno – mluví dál a dál, a přitom neví co!“