Logo
🔍

Job 40 BKR

«

1. Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:

2. Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

3. Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?

4. Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?

5. Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.

6. Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.

7. Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.

8. Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.

9. A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.

10. Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.

11. Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.

12. Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.

13. Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.

14. Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.

15. Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.

16. V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.

17. Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.

18. Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.

19. Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?

20. Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?

21. Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?

22. Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?

23. Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?

24. Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?

25. Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?

26. Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?

27. Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.

28. Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?

»