Jan 13 CSP

1. Před velikonočním svátkem Ježíš věda, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa přešel k Otci, protože miloval své, kteří byli ve světě, miloval je až do konce.

2. Během večeře, když již Ďábel vložil do srdce Judy Šimona Iškariotského, aby jej vydal,

3. Ježíš, vědom si toho, že mu Otec dal všechno do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,

4. vstal od večeře a odložil své šaty, vzal lněné plátno a přepásal se.

5. Potom nalil do umyvadla vodu a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, kterým byl přepásán.

6. Přišel k Šimonovi Petrovi. Ten mu řekl: “Pane, ty mi chceš mýt nohy?”

7. Ježíš mu odpověděl: “Co já činím, nyní nevíš, potom však to poznáš.”

8. Petr mu řekl: “Nikdy mi nebudeš mýt nohy!” Ježíš mu odpověděl: “Jestliže tě neumyji, nemáš se mnou podíl.”

9. Šimon Petr mu řekl: “Pane, pak tedy nejen mé nohy, ale i ruce a hlavu!”

10. Ježíš mu řekl: “Kdo je vykoupán, nepotřebuje než umýt nohy, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.”

11. Věděl totiž, kdo ho vydává. Proto řekl: "Ne všichni jste čistí."

12. Když jim umyl nohy [a] vzal si své šaty, opět zaujal místo u stolu a řekl jim: “Chápete, co jsem vám učinil?

13. Vy mne nazýváte Učitelem a Pánem a dobře pravíte; jsem jím.

14. Jestliže tedy já, Pán a Učitel, jsem vám umyl nohy, i vy si máte navzájem umývat nohy.

15. Dal jsem vám příklad, abyste i vy činili, co jsem já učinil vám.

16. Amen, amen, pravím vám, otrok není větší než jeho pán, ani apoštol větší než ten, kdo ho poslal.

17. Jestliže toto víte, jste blahoslavení, budeteli to činit.

18. Nemluvím o vás všech; já vím, které jsem si vyvolil. Ale musí se naplnit Písmo: "Ten, kdo jí se mnou chléb, pozdvihl proti mně svou patu."

19. Již teď vám to říkám, dříve než se to stane, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že Já jsem.

20. Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal.”

21. Když to Ježíš řekl, rozrušil se v duchu a dosvědčil: “Amen, amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí.”

22. Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to říká.

23. Jeden z jeho učedníků, kterého Ježíš miloval, spočíval u stolu v Ježíšově náručí.

24. Na toho Šimon Petr kývl, aby zjistil, kdo je ten, o kom mluví.

25. On se naklonil k Ježíšovým prsům a řekl mu: “Pane, kdo to je?”

26. Ježíš odpověděl: “Je to ten, kterému namočím a podám sousto.” Namočil sousto a podal je Judovi Šimona Iškariotského.

27. Tehdy, po tom soustu, vstoupil do něho Satan. Ježíš mu řekl: “Co činíš, učiň rychle!”

28. Nikdo ze stolujících však neporozuměl, proč mu to řekl.

29. Protože měl Juda pokladnici, domnívali se někteří, že mu Ježíš říká: “Nakup, co potřebujeme na svátek”, anebo aby dal něco chudým.

30. On si vzal to sousto a hned vyšel ven. Byla noc.

31. Když Juda vyšel ven, Ježíš řekl: “Nyní byl Syn člověka oslaven a Bůh byl oslaven v něm.

32. [Jestliže byl Bůh oslaven v něm,] oslaví Bůh i jeho v sobě a oslaví ho hned.

33. Dítky, ještě krátce jsem s vámi. Budete mne hledat, a jako jsem řekl Židům, tak i vám nyní říkám: "Kam jdu já, tam vy přijít nemůžete."

34. Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali; jako já miluji vás, abyste se i vy navzájem milovali.

35. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budeteli mít lásku jedni k druhým.”

36. Šimon Petr mu řekl: “Pane, kam jdeš?” Ježíš mu odpověděl: “Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později.”

37. Petr mu řekl: “Pane, proč tě nemohu následovat teď? Svou duši za tebe položím!”

38. Ježíš odpověděl: “Svou duši za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.”