Jan 18 CSP

1. Po těch slovech vyšel Ježíš se svými učedníky za potok Cedron, kde byla zahrada, do níž vešel on i jeho učedníci.

2. Také Juda, který ho zrazoval, to místo znal, protože Ježíš se tam častokrát setkal se svými učedníky.

3. Juda vzal s sebou oddíl vojáků a od velekněží a farizeů strážce a přišli tam s svítilnami, pochodněmi a zbraněmi.

4. Ježíš, který věděl o všem, co se mu má přihodit, vyšel a řekl jim: “Koho hledáte?”

5. Odpověděli mu: “Ježíše Nazaretského.” [Ježíš] jim řekl: “Já jsem.” Stál s nimi i Juda, který ho zrazoval.

6. Jakmile jim řekl: "Já jsem", ustoupili dozadu a padli na zem.

7. Opět se jich tedy zeptal: “Koho hledáte?” Oni řekli: “Ježíše Nazaretského.”

8. Ježíš odpověděl: “Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáteli mne, nechte tyto lidi odejít.”

9. To aby se naplnilo slovo, které řekl: "Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem nikoho."

10. Šimon Petr, který měl meč, jej vytasil, udeřil veleknězova otroka a uťal mu pravé ucho. Jméno toho otroka bylo Malchos.

11. Ježíš řekl Petrovi: “Schovej meč do pochvy! Což nemám pít kalich, který mi dal Otec?”

12. Oddíl, velitel a židovští strážci Ježíše zatkli a spoutali ho.

13. Přivedli ho nejprve k Annášovi; byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku veleknězem.

14. Byl to právě Kaifáš, který poradil Židům, že je prospěšné, aby jeden člověk zemřel za národ.

15. Za Ježíšem šel Šimon Petr a jiný učedník. Ten učedník byl znám veleknězi a vešel spolu s Ježíšem do veleknězova nádvoří,

16. Petr však zůstal stát před vraty. Ten druhý učedník, který byl znám veleknězi, vyšel, řekl něco vrátné a zavedl Petra dovnitř.

17. Tu řekla služka vrátná Petrovi: “Nejsi i ty z učedníků tohoto člověka?” On řekl: “Nejsem.”

18. Otroci a strážci rozdělali oheň, protože bylo chladno, stáli kolem něho a ohřívali se; i Petr stál s nimi a ohříval se.

19. Velekněz se Ježíše otázal na jeho učedníky a na jeho učení.

20. Ježíš mu odpověděl: “Já jsem mluvil k světu veřejně; učil jsem vždy v synagoze a v chrámě, kde se scházejí všichni Židé, a nic jsem neříkal tajně.

21. Proč se ptáš mne? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem jim pověděl; hle, tito vědí, co jsem řekl.”

22. Když to řekl, jeden strážce, který stál poblíž, dal Ježíšovi ránu se slovy: “Takto odpovídáš veleknězi?”

23. Ježíš mu odpověděl: “Jestliže jsem promluvil zle, vydej svědectví o tom zlém; jestliže však správně, proč mě biješ?”

24. Annáš ho tedy poslal spoutaného k veleknězi Kaifášovi.

25. Šimon Petr stál u ohně a ohříval se. Tu mu řekli: “Nejsi i ty z jeho učedníků?” On zapřel: “Nejsem.”

26. Jeden z veleknězových otroků, příbuzný toho, kterému Petr uťal ucho, řekl: “Neviděl jsem tě s ním v té zahradě?”

27. Petr opět zapřel. A vtom zakokrhal kohout.

28. Od Kaifáše vedli Ježíše do vládního paláce. Bylo časně ráno. Oni sami do vládního paláce nevstoupili, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka.

29. Pilát k nim vyšel ven a řekl: “Jakou žalobu vznášíte proti tomuto člověku?”

30. Řekli mu: “Kdyby tento člověk nebyl zločinec, nevydali bychom ti ho.”

31. Pilát jim řekl: “Vezměte si ho a suďte ho podle svého zákona.” Židé mu řekli: “My nesmíme nikoho usmrtit.”

32. Tak se mělo naplnit Ježíšovo slovo, které řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít.

33. Pilát tedy opět vešel do vládního paláce, zavolal si Ježíše a řekl mu: “Ty jsi král Židů?”

34. Ježíš odpověděl: “To říkáš sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?”

35. Pilát odpověděl: “Jsem snad já Žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Co jsi učinil?”

36. Ježíš odpověděl: “Mé království není z tohoto světa; kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji strážci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; ale mé království není odtud.”

37. Pilát mu řekl: “Jsi tedy král?” Ježíš odpověděl: “Ty říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.”

38. Pilát mu řekl: “Co je pravda?” A když to pověděl, vyšel opět k Židům a řekl jim: “Já na něm žádnou vinu nenalézám.

39. Je u vás zvykem, že vám o velikonocích propouštím jednoho vězně. Chcete tedy, abych vám propustil krále Židů?”

40. Znovu zvolali: “Toho ne, ale Barabáše!” Ten Barabáš byl lupič.