Jan 4 CSP

1. Když se Pán dověděl, že farizeové uslyšeli, že on získává a křtí více učedníků než Jan

2. -- ačkoli Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci --

3. opustil Judsko a odešel [opět] do Galileje.

4. Musel však projít Samařskem.

5. Přišel tedy do samařského města zvaného Sychar, blízko pozemku, který dal Jákob svému synu Josefovi.

6. Tam byl Jákobův pramen. Ježíš, unaven cestou, se posadil u toho pramene. Bylo kolem poledne.

7. Tu přišla samařská žena, aby načerpala vodu. Ježíš jí řekl: “Dej mi napít.”

8. Jeho učedníci totiž odešli do města, aby nakoupili jídlo.

9. Samařská žena mu řekla: “Jak to, že ty, ač jsi Žid, žádáš mne, samařskou ženu, abych ti dala napít?” Židé totiž se Samařany nic společného neužívají.

10. Ježíš jí odpověděl: “Kdybys znala ten Boží dar a věděla, kdo je ten, který ti říká: "Dej mi napít", požádala bys ty jeho a on by ti dal živou vodu.”

11. [Žena] mu řekla: “Pane, nemáš ani vědro a studna je hluboká; odkud tedy máš tu živou vodu?

12. Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tuto studnu dal a pil z ní on sám i jeho synové a jeho dobytek?”

13. Ježíš jí odpověděl: “Každý, kdo pije z této vody, bude opět žíznit.

14. Kdo by se však napil z vody, kterou mu dám já, nebude nikdy žíznit, ale voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.”

15. Ta žena mu řekla: “Pane, dej mi tuto vodu, abych už nežíznila a nemusela sem chodit nabírat.”

16. [Ježíš] jí řekl: “Jdi, zavolej svého muže a přijď sem.”

17. Žena mu odpověděla: “Nemám muže.” Ježíš jí řekl: “Dobře jsi řekla: "Nemám muže."

18. Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.”

19. Žena mu řekla: “Pane, vidím, že jsi prorok.

20. Naši otcové se klaněli Bohu na této hoře, a vy říkáte, že místo, kde je třeba se klanět, je v Jeruzalémě.”

21. Ježíš jí řekl: “Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy se nebudete klanět Otci ani na této hoře ani v Jeruzalémě.

22. Vy se klaníte tomu, co neznáte. My se klaníme tomu, co známe, protože záchrana je ze Židů.

23. Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele.

24. Bůh je duch, a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu a pravdě.”

25. Žena mu řekla: “Vím, že má přijít Mesiáš, zvaný Kristus. Až on přijde, oznámí nám všechno.”

26. Ježíš jí řekl: “Já jsem to -- ten, který k tobě mluví.”

27. Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá se ženou. Nikdo však neřekl: "Nač se ptáš?" nebo "Proč s ní mluvíš?"

28. Žena tam tedy nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem:

29. “Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není snad on ten Kristus?”

30. Vyšli z města a šli k němu.

31. Mezitím ho učedníci prosili: “Rabbi, najez se.”

32. On jim však řekl: “Já mám jíst pokrm, který vy neznáte.”

33. Učedníci se mezi sebou ptali: “Nepřinesl mu někdo něco k jídlu?”

34. Ježíš jim řekl: “Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mne poslal, a dokonal jeho dílo.

35. Což neříkáte: "Ještě čtyři měsíce a přijde žeň"? Hle, pravím vám: Pozvedněte své oči a pohleďte na pole, že se bělají ke žni.

36. Žnec již bere odměnu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec.

37. Neboť v tom je pravdivé přísloví, že jiný rozsévá a jiný žne.

38. Já jsem vás poslal žnout to, na čem jste nepracovali. Druzí pracovali a vy jste vstoupili do jejich těžké práce.”

39. Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: “Řekl mi vše, co jsem udělala.”

40. Když tedy k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny.

41. A mnohem více jich uvěřilo pro jeho slovo.

42. Té ženě pak říkali: “Teď už věříme ne pro to, co jsi říkala ty, ale sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je skutečně Zachránce světa, [Kristus].”

43. Po dvou dnech odtamtud odešel do Galileje.

44. Neboť Ježíš sám vydal svědectví, že prorok ve své vlasti nemá vážnost.

45. Když tedy přišel do Galileje, Galilejci ho přijali, protože viděli všechno, co učinil o svátku v Jeruzalémě; neboť i oni přišli na svátek.

46. [Ježíš] opět přišel do Kány Galilejské, kde z vody učinil víno. Byl tam jeden královský úředník, jehož syn ležel nemocen v Kafarnaum.

47. Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, odešel k němu a prosil [ho], aby přišel a uzdravil jeho syna, neboť již skoro umíral.

48. Tu mu Ježíš řekl: “Neuvidíteli znamení a divy, jistě neuvěříte.”

49. Královský úředník mu řekl: “Pane, pojď, než mé dítě zemře!”

50. Ježíš mu říká: “Jdi, tvůj syn žije.” Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.

51. Ještě byl na cestě dolů, když mu vyšli naproti jeho otroci a řekli, že jeho chlapec žije.

52. Vyptal se jich tedy na hodinu, ve které mu začalo být lépe. Řekli mu: “Včera v jednu hodinu ho opustila horečka.”

53. Tu otec poznal, že se to stalo v tu hodinu, kdy mu Ježíš řekl: "Tvůj syn žije". A uvěřil on i celý jeho dům.

54. Toto bylo už druhé znamení, které Ježíš učinil, když přišel z Judska do Galileje.