Jan 6 CSP

1. Potom Ježíš odešel na druhý břeh Galilejského neboli Tiberiadského moře.

2. Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která činil na nemocných.

3. Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky.

4. Byly blízko velikonoce, židovský svátek.

5. Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, že k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: “Kde nakoupíme chleba, aby se tito lidé najedli?”

6. To říkal, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce dělat.

7. Filip mu odpověděl: “Ani chleby za dvě stě denárů nestačí, aby si každý trochu vzal.”

8. Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl:

9. “Tady je chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro takové množství!”

10. Ježíš řekl: “Postarejte se, ať se lidé posadí.” Na tom místě bylo mnoho trávy. I posadili se muži v počtu asi pěti tisíc.

11. Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i z ryb dostali, kolik chtěli.

12. Když se nasytili, řekl svým učedníkům: “Seberte zbylé úlomky, aby nic nepřišlo nazmar.”

13. Sebrali je tedy a úlomky z těch pěti ječných chlebů, které přebyly těm, kteří se najedli, naplnili dvanáct nůší.

14. Když ti lidé viděli znamení, které [Ježíš] učinil, říkali: “To je skutečně ten Prorok, který má přijít na svět.”

15. Když Ježíš poznal, že se chystají přijít a zmocnit se ho, aby ho učinili králem, odešel opět na horu, zcela sám.

16. Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři,

17. nastoupili do lodi a plavili se na druhou stranu moře do Kafarnaum. Již se setmělo, a Ježíš k nim ještě nepřišel.

18. Moře se začalo vzdouvat, protože vál silný vítr.

19. Když ujeli asi dvacet pět nebo třicet stadií, uviděli Ježíše kráčet po mořia blížit se k lodi, a ulekli se.

20. On však jim řekl: “Já jsem to, nebojte se.”

21. Chtěli jej vzít do lodi, a hned se loď ocitla u břehu, ke kterému jeli.

22. Zástup, který zůstal na druhé straně moře, si druhého dne všiml, že tam nebyl jiný člun než ten jeden, [do kterého nastoupili jeho učedníci,] a že Ježíš nevstoupil se svými učedníky do lodi, ale že jeho učedníci odjeli sami.

23. Jiné čluny z Tiberiady [však] připluly blízko k místu, kde pojedli chléb, když Pán vzdal díky.

24. Když tedy zástup uviděl, že tam není Ježíš ani jeho učedníci, nastoupili do člunů a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.

25. Když ho na druhé straně moře nalezli, řekli mu: “Rabbi, kdy ses sem dostal?”

26. Ježíš jim odpověděl: “Amen, amen, pravím vám, hledáte mne ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste jedli z těch chlebů a nasytili jste se.

27. Pracujte ne pro pokrm, který hyne, nýbrž pro pokrm zůstávající k životu věčnému, který vám dá Syn člověka; neboť jemu Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.”

28. Řekli mu: “Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?”

29. Ježíš jim odpověděl: “Toto je ten Boží skutek: abyste věřili v toho, kterého on poslal.”

30. Řekli mu: “Jaké ty tedy činíš znamení, abychom je uviděli a uvěřili ti? Co konáš?

31. Naši otcové jedli v pustině manu, jak je napsáno: "Dal jim jíst chléb z nebe."”

32. Ježíš jim řekl: “Amen, amen, pravím vám, ne Mojžíš vám dal chléb z nebe, nýbrž můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe.

33. Neboť chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.”

34. Řekli mu tedy: “Pane, dávej nám tento chléb stále.”

35. Ježíš jim řekl: “Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, jistě nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.

36. Ale řekl jsem vám, že jste mne i viděli, a přece nevěříte.

37. Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven.

38. Neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil svou vůli, ale vůli toho, který mne poslal.

39. A toto je vůle toho, který mne poslal, abych neztratil nic z toho, co mi dal, ale vzkřísil to v poslední den.

40. Neboť toto je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já ho vzkřísím v poslední den.”

41. Židé proti němu reptali, že řekl: "Já jsem chléb, který sestoupil z nebe"

42. a říkali: “Copak to není Ježíš, syn Josefův? My známe jeho otce i matku. Jak tedy může říkat: "Sestoupil jsem z nebe"?”

43. Ježíš jim odpověděl: “Nereptejte mezi sebou.

44. Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mne poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.

45. V Prorocích je napsáno: "A budou všichni vyučeni od Boha." Každý, kdo od Otce uslyšel a vyučil se, přichází ke mně.

46. Ne že by někdo Otce viděl, kromě toho, kdo je od Boha; ten viděl Otce.

47. Amen, amen, pravím vám, kdo věří [ve mne], má život věčný.

48. Já jsem chléb života.

49. Vaši otcové jedli v pustině manu, a zemřeli.

50. Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo z něho jí, nezemřel.

51. Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo jí z tohoto chleba, bude žít na věčnost. A chléb, který já dám za život světa, je mé tělo.”

52. Židé se hádali mezi sebou a říkali: “Jak nám tento člověk může dát k jídlu [své] tělo?”

53. Ježíš jim tedy řekl: “Amen, amen, pravím vám, nebudeteli jíst tělo Syna člověka a nebudeteli pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.

54. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.

55. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev je pravý nápoj.

56. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.

57. Jako mne poslal živý Otec a já žiji skrze Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude žít skrze mne.

58. Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne jako [vaši] otcové jedli [manu], a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít na věčnost.”

59. Toto řekl, když vyučoval v synagoze v Kafarnaum.

60. Mnozí z jeho učedníků, když to uslyšeli, řekli: “To je tvrdá řeč. Kdo to může poslouchat?”

61. Ježíš v sobě věděl, že jeho učedníci na to reptají, a řekl jim: “To vás pohoršuje?

62. Což tedy, kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?

63. Duch je ten, který obživuje, tělo nic neznamená. Slova, která jsem vám pověděl já, jsou duch a jsou život.

64. Ale jsou někteří z vás, kteří nevěří.” Ježíš totiž od počátku věděl, kteří jsou nevěřící a kdo je ten, který ho vydá.

65. A říkal: “Proto jsem vám řekl, že nikdo ke mně nemůže přijít, pokud mu to není dáno od Otce.”

66. Z toho důvodu mnozí z jeho učedníků odešli zpět a už s ním nechodili.

67. Ježíš řekl Dvanácti: “I vy chcete odejít?”

68. Šimon Petr mu odpověděl: “Pane, ke komu půjdeme? Máš slova věčného života

69. a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi [Kristus,] ten Svatý Boží.”

70. Ježíš jim odpověděl: “Nevyvolil jsem si vás Dvanáct? Ale jeden z vás je ďábel.”

71. To řekl o Judovi, synu Šimona Iškariotského, neboť ten ho měl zradit, jeden z Dvanácti.