Jozue 11 CSP

1. I stalo se, jakmile to uslyšel chasórský král Jabín, že vzkázal k madónskému králi Jóbabovi, k šimrónskému králi a k akšáfskému králi

2. a ke králům ze severu v pohoří, v Arabě jižně od Kineretu, v podhůří a v Dórských návrších na západě.

3. Kenaanci byli na východě a na západě, Emorejci, Chetejci, Perizejci a Jebúsejci v pohoří a Chivejci pod Chermónem v zemi Mispě.

4. Tehdy vytáhli, oni a veškerá jejich vojska s nimi, lid na množství početný jako písek, který je na mořském břehu, i koní a vozby velmi mnoho.

5. Všichni tito králové se dohodli, přišli a utábořili se společně u vod Merómu, aby s Izraelem bojovali.

6. Tu řekl Hospodin Jozuovi: Neboj se jich, neboť já je zítra touto dobou všechny uvrhnu probodené před Izrael. Jejich koně ochromíš a jejich válečné vozy spálíš ohněm.

7. Jozue a všechen bojeschopný lid s ním na ně tedy náhle přitáhl k vodám Merómu a napadli je.

8. Hospodin je vydal Izraeli do ruky. Pobíjeli je a pronásledovali je až k velkému Sidónu, do Misrefótmajimu a až na pláň Mispu na východě. Pobíjeli je, aniž by z nich nechal někoho přežít.

9. A Jozue s nimi naložil podle toho, co mu řekl Hospodin: Jejich koně ochromil a jejich válečné vozy spálil ohněm.

10. Jozue se v onen čas navrátil zpět, dobyl Chasór a jeho krále zabil mečem, protože Chasór byl předtím hlavou všech těchto království.

11. A pobili všechno živé, co v něm bylo, ostřím meče vykonali klatbu. Nezůstalo naživu nic, co dýchalo; Chasór spálil ohněm.

12. A všechna města těchto králů a všechny jejich krále Jozue dobyl a vybil je ostřím meče. Zasvětil je zkáze, jak to přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův.

13. Izrael ovšem nespálil žádná města, která stojí na hromadě sutě, kromě Chasóru. Pouze ten Jozue spálil.

14. Všechnu kořist z těchto měst a dobytek jim synové Izraele zabrali. Každého člověka ovšem zabili ostřím meče, až je vyhladili. Neponechali z nich žádného, kdo dýchal.

15. Jak to přikázal Hospodin svému otroku Mojžíšovi, tak přikázal Mojžíš Jozuovi a Jozue tak učinil. Neubral jediné slovo ze všech, která Hospodin Mojžíšovi přikázal.

16. A tak Jozue zabral celou tuto zemi: Pohoří a celý Negeb, celou zemi Gošen a Šefelu, Arabu a izraelské pohoří i jeho podhůří.

17. Od hory Chalak zvedající se k Seíru a až k Baalgádu v libanonském údolí pod pohořím Chermón. Všechny jejich krále zajal, pobil je a usmrtil.

18. Jozue vedl se všemi těmito králi válku po mnoho dnů.

19. Nebylo města, které by se syny Izraele uzavřelo mír, kromě chivejských obyvatel Gibeónu. Všechna je zabrali bojem.

20. Neboť se to stalo od Hospodina, že posilnil jejich srdce, aby vyvolali válku s Izraelem, aby na ně uvalil klatbu, aby pro ně nebylo smilování, aby je vyhladil, jak to Hospodin přikázal Mojžíšovi.

21. V onen čas přišel Jozue a vyhladil Anákovce z pohoří, z Chebrónu, z Debíru, z Anábu, z celého judského pohoří a z celého izraelského pohoří. Jozue je zasvětil zkáze spolu s jejich městy.

22. V zemi synů Izraele nezbyl žádný z Anákovců, zůstali pouze v Gaze, v Gatu a v Ašdódu.

23. Jozue zabral celou tu zemi podle všech slov, která Hospodin promluvil k Mojžíšovi. Jozue ji předal Izraeli do dědictví, jejich kmenům, podle jejich podílů, a země měla klid od války.