Jozue 22 CSP

1. Tehdy Jozue svolal Rúbenovce, Gádovce a polovinu pokolení Manasesova.

2. Řekl jim: Vy jste zachovávali vše, co vám přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův, a uposlechli jste mne ve všem, co jsem vám přikázal já.

3. Neopustili jste své bratry po tyto mnohé dny až dodnes, ale dbali jste na dodržování příkazu Hospodina, svého Boha.

4. Nyní dal Hospodin, váš Bůh, odpočinek vašim bratrům, jak to o nich prohlásil. Teď se tedy obraťte a jděte do svých stanů, do země svého vlastnictví, kterou vám dal Mojžíš, otrok Hospodinův, na druhé straně Jordánu.

5. Pouze velmi dbejte, abyste konali příkaz a zákon, který vám dal Mojžíš, otrok Hospodinův, abyste milovali Hospodina, svého Boha, a chodili po všech jeho cestách a abyste zachovávali jeho příkazy, přilnuli k němu a sloužili mu celým svým srdcem a celou svou duší.

6. Pak jim Jozue požehnal, propustil je a oni odešli ke svým stanům.

7. Polovině kmene Manasesova dal tedy Mojžíš území v Bášanu a jeho druhé polovině dal Jozue spolu s jejich bratry území na druhé straně Jordánu směrem na západ. Pak také, když je Jozue propustil k jejich stanům, požehnal jim

8. a řekl jim: S mnohými poklady se navraťte ke svým stanům, s velkým množstvím dobytka, se stříbrem, se zlatem, s bronzem, se železem a s velkým množstvím plášťů, rozdělte si kořist po svých nepřátelích se svými bratry.

9. Nato se obrátili synové Rúbenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova a odešli od synů Izraele ze Šíla, které je v zemi kenaanské, aby šli do země Gileádu, do země svého vlastnictví, v níž se uchytili na Hospodinův příkaz vydaný prostřednictvím Mojžíše.

10. Když přišli k jordánským krajům, které leží v kenaanské zemi, postavili tam synové Rúbenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova nad Jordánem oltář, oltář velký na pohled.

11. Tu se synové Izraele doslechli: Hle, synové Rúbenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova postavili oltář směrem ke kenaanské zemi, k jordánským krajům, k protilehlé straně území synů Izraele.

12. Synové Izraele se to doslechli a shromáždili se, celá obec synů Izraele, do Šíla, aby na ně vytáhli s armádou.

13. I poslali synové Izraele k synům Rúbenovým, k synům Gádovým a k polovině kmene Manasesova do země Gileádu Pinchasa, syna kněze Eleazara

14. a s ním deset předáků, jeden předák za každý otcovský dům, za všechna pokolení Izraele. Byli každý hlavou svého otcovského domu pro izraelské rody.

15. Přišli k synům Rúbenovým, k synům Gádovým a k polovině kmene Manasesova do země Gileádu a takto s nimi promluvili:

16. Toto prohlásili všichni, celá Hospodinova pospolitost: Co je tohle za věrolomnost, kterou jste se zpronevěřili Bohu Izraele, abyste se dnes odvrátili od Hospodina, když jste pro sebe zbudovali oltář, abyste se dnes vzbouřili proti Hospodinu?

17. Cožpak je pro nás málo mít Peórovu zvrácenost, od které jsme nebyli očištěni až do tohoto dne a pro níž se stala pohroma v Hospodinově obci?

18. A vy se dnes odvrátíte od Hospodina! Stane se, že vy se dnes vzbouříte proti Hospodinu a zítra se on rozhněvá na celou izraelskou obec.

19. Jestliže je ovšem země vašeho vlastnictví nečistá, přejděte si do země vlastnictví Hospodinova, kde se usídlil příbytek Hospodinův, a uchyťte se mezi námi. Ale nebuřte se proti Hospodinu a nepobuřujte nás tím, že pro sebe stavíte oltář mimo oltář Hospodina, našeho Boha.

20. Cožpak se Akán, syn Zerachův, nezpronevěřil věrolomností při klatbě a na celou izraelskou obec nedopadlo rozhořčení a ten muž sám nevydechl kvůli své zvrácenosti naposled?

21. Nato synové Rúbenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova odpověděli. Promluvili s předáky izraelských rodů:

22. Bůh Bohů Hospodin, Bůh Bohů Hospodin to ví a Izrael ať to pozná: Jestliže jsme ve vzpouře nebo ve věrolomnosti proti Hospodinu, nezachraňuj nás tohoto dne,

23. abychom pro sebe stavěli oltář a odvrátili se od Hospodina. A jestliže jsme to udělali, abychom na něm přinášeli zápalnou a přídavnou oběť, anebo abychom na něm konali obětní hody pohostinných obětí, to ať Hospodin sám posoudí.

24. Zdalipak jsme však toto neučinili v obavě z toho, že zítra řeknou vaši synové našim synům: Co je vám do Hospodina, Boha Izraele?

25. Hospodin ustanovil Jordán jako hranici mezi námi a mezi vámi, synové Rúbenovi a synové Gádovi; vy nemáte podíl v Hospodinu. A tak odradí vaši synové naše syny, aby se nebáli Hospodina.

26. I řekli jsme si: Učiňme nyní pro sebe to, že vybudujeme oltář, ne pro zápalnou oběť ani pro obětní hod.

27. Neboť bude svědkem mezi námi a vámi a mezi našimi pokoleními po nás, abychom konali službu Hospodinu před jeho obličejem svými zápalnými oběťmi, obětními hody a svými pohostinnými oběťmi. A vaši synové neřeknou zítra našim synům: Vy nemáte podíl v Hospodinu.

28. Řekli jsme si: Když se stane, že to zítra povědí nám a našim pokolením, odpovíme: Podívejte se na napodobeninu Hospodinova oltáře, kterou zhotovili naši otcové ne pro zápalnou oběť ani pro obětní hod, neboť je svědkem mezi námi a vámi.

29. Ať je to od nás vzdáleno, že by se někdo z nás vzbouřil proti Hospodinu a odvrátil se dnes od Hospodina, aby stavěl oltář pro zápalnou oběť, pro přídavnou oběť a pro obětní hod mimo oltář Hospodina, našeho Boha, který je před jeho příbytkem.

30. I vyslechl kněz Pinchas, předáci obce a vůdcové izraelských rodů, kteří byli s ním, slova, která promluvili synové Rúbenovi, synové Gádovi a synové Manasesovi, a v jejich očích to bylo dobré.

31. Tu řekl Pinchas, syn kněze Eleazara, synům Rúbenovým, synům Gádovým a synům Manasesovým: Dnes jsme poznali, že Hospodin je mezi námi. Když jste se nezpronevěřili Hospodinu touto věrolomností, tehdy jste vysvobodili syny Izraele z Hospodinovy ruky.

32. Potom se vrátil Pinchas, syn kněze Eleazara, a předáci od synů Rúbenových a od synů Gádových ze země Gileádu do země kenaanské k synům Izraele a donesli jim zpět zprávu.

33. Ta zpráva byla dobrá v očích synů Izraele a synové Izraele dobrořečili Bohu. Neříkali už, že na ně vytáhnou s armádou, aby zničili zemi, ve které synové Rúbenovi a synové Gádovi pobývají.

34. Synové Rúbenovi a synové Gádovi pak oltář pojmenovali, protože je svědkem mezi námi, že Hospodin je Bůh.