Soudců 11 CSP

1. Jiftách Gileádský byl udatný hrdina a byl synem prostitutky. Jiftácha zplodil Gileád.

2. I Gileádova žena mu porodila syny. Když synové té ženy vyrůstali, Jiftácha vyhnali. Řekli mu: Neobdržíš dědictví v domě našeho otce, protože jsi synem jiné ženy.

3. Jiftách před svými bratry utekl a bydlel v zemi Tóbu. K Jiftáchovi se seběhli ničemní muži a podnikali s ním výpady.

4. I stalo se po několika dnech, že synové Amónovi bojovali s Izraelem.

5. Pak se stalo, když už synové Amónovi bojovali s Izraelem, že přišli gileádští starší, aby vzali Jiftácha ze země Tóbu.

6. Řekli Jiftáchovi: Pojď, staneš se naším vůdcem. Bojujme proti synům Amónovým.

7. Nato Jiftách gileádským starším odpověděl: Cožpak jste mě vy neměli v nenávisti a nevyhnali jste mě z domu mého otce? Proč jste teď, když je vám úzko, přišli za mnou?

8. Gileádští starší Jiftáchovi řekli: Proto jsme se nyní obrátili na tebe. Půjdeš s námi, budeš bojovat proti synům Amónovým a staneš se naším předákem nade všemi obyvateli Gileádu.

9. Tu Jiftách gileádským starším řekl: Jestliže mě pohnete k návratu, abych bojoval proti synům Amónovým a Hospodin je přede mnou vydá, já budu vaším velitelem.

10. Gileádští starší Jiftáchovi odpověděli: Hospodin bude mezi námi svědkem, jestliže to neprovedeme podle tvého slova.

11. Jiftách tedy šel s gileádskými staršími a lid jej ustanovil nad sebou za předáka a za vůdce. Jiftách přednesl všechna svá slova před Hospodinem v Mispě.

12. Potom poslal Jiftách posly ke králi synů Amónových se slovy: Co proti mně máš, že jsi ke mně přitáhl, abys vedl válku proti mé zemí?

13. Král synů Amónových Jiftáchovým poslům odpověděl: Vždyť Izrael zabral mou zemi, když vystupoval z Egypta, od Arnónu až po Jabok a až k Jordánu. Nuže, vrať ji zpět v pokoji.

14. Jiftách pak poslal zase znovu posly ke králi synů Amónových.

15. A řekl mu: Toto prohlásil Jiftách: Izrael nezabral moábskou zemi ani zemi synů Amónových.

16. Protože když vystupovali z Egypta, šel Izrael pustinou až k Rákosovému moři a přišel do Kádeše.

17. Tu poslal Izrael posly k edómskému králi se slovy: Dovol, ať jen projdu tvou zemí. Ale edómský král je nevyslyšel. Také k moábskému králi poslal, ale ani ten nesvolil, a tak Izrael zůstal v Kádeši.

18. Šel pustinou, obešel edómskou zemi a moábskou zemi a přišel k moábské zemi od východu slunce. Utábořili se na druhé straně Arnónu. Nevstoupili na moábské území, protože Arnón je hranicí Moábu.

19. Pak poslal Izrael posly k emorejskému králi Síchonovi, králi Chešbónu. Izrael mu řekl: Dovol, ať jen projdeme tvou zemí až na moje území.

20. Ani Síchon Izraeli nevěřil, že jen projde jeho územím. Síchon shromáždil všechen svůj lid, utábořili se v Jahasu a bojoval s Izraelem.

21. A Hospodin, Bůh Izraele, vydal Síchona a všechen jeho lid Izraeli do ruky a pobili je. Izrael obsadil celou zemi Emorejců, obyvatel oné země.

22. Obsadili veškeré emorejské území od Arnónu až k Jaboku a od pustiny až k Jordánu.

23. Nuže, Hospodin, Bůh Izraele, podrobil Emorejce svému izraelskému lidu, a ty že ho obsadíš?

24. Což neobsadíš to, co ti podrobí Kemóš, tvůj bůh, právě a jen to? Vše, co podrobil Hospodin, náš Bůh, nám, to obsadíme my.

25. Nuže, cožpak jsi opravdu lepší než moábský král Balák, syn Sipórův? Cožpak opravdu vedl při s Izraelci, bojoval snad vážně proti nim?

26. Když bydlel Izrael v Chešbónu a v jeho vesnicích, v Aróeru a v jeho vesnicích a ve všech městech, která jsou vedle Arnónu, tři sta let, proč jste je nedobyli zpět během oné doby?

27. Já jsem se vůči tobě neprohřešil, avšak ty proti mně pácháš zlo, když proti mně chceš vést válku. Ať dnes Hospodin rozhodne jako soudce mezi syny Izraele a mezi syny Amónovými.

28. Ale král synů Amónových neposlechl Jiftáchova slova, která mu vzkázal.

29. Tu na Jiftáchovi spočinul Duch Hospodinův. Táhl Gileádem a Manasesem, táhl i Mispou gileádskou a z Mispy gileádské táhl k synům Amónovým.

30. Jiftách tehdy učinil slib Hospodinu. Řekl: Jestliže opravdu vydáš syny Amónovy do mé ruky,

31. stane se toto: Cokoli vycházející, co mi vyjde naproti ze dveří mého domu, až se v pokoji navrátím od synů Amónových, bude patřit Hospodinu a přinesu to jako zápalnou oběť.

32. Potom Jiftách táhl k synům Amónovým, aby proti nim bojoval, a Hospodin je vydal do jeho ruky.

33. A pobíjel je od Aróeru, až tam, kudy se jde do Minítu, dvacet měst až po Ábelkeramím, tuze velkou porážkou. Synové Amónovi byli před syny Izraele pokořeni.

34. Když přicházel Jiftách do Mispy ke svému domu, hle, jeho dcera mu vyšla naproti s tamburínkami a s tanci. Neměl mimo ni syna ani dceru, pouze ji, jedináčka.

35. I stalo se, jak ji uviděl, že roztrhl své roucho a řekl: Běda, má dcero, nadobro jsi mě srazila. Ty na mě přivádíš zkázu. Já jsem se zavázal Hospodinu svými ústy a nemohu to vzít zpět.

36. Nato mu řekla: Můj otče, zavázal ses Hospodinu svými ústy. Nalož se mnou podle toho, co vyšlo z tvých úst, poté, co za tebe Hospodin vykonal pomstu nad tvými nepřáteli ze synů Amónových.

37. Dále svému otci řekla: Ať je se mnou uzavřena tato úmluva: Nech mi dva měsíce. Chci odejít se svými přítelkyněmi, budu se rozplývat nářkem na horách a budu oplakávat své panenství.

38. Odpověděl jí: Jdi. Dal jí na to dva měsíce a ona šla se svými přítelkyněmi a oplakávala v horách své panenství.

39. I stalo se po dvou měsících, když se navrátila k svému otci, že s ní naložil podle svého slibu, který dal. Ona nepoznala muže. Stalo se pak v Izraeli zvykem,

40. že se rok co rok dcery Izraele scházely, aby si připomínaly dceru Jiftácha Gileádského po čtyři dny v roce.