Soudců 2 B21

1. Z Gilgalu do Bokimu šel Hospodinův anděl a volal: „Vyvedl jsem vás z Egypta a přivedl vás do země, kterou jsem s přísahou zaslíbil vašim otcům. Řekl jsem: ‚Svou smlouvu s vámi nikdy nezruším.

2. Nesmíte ale uzavřít smlouvu s obyvateli této země – jejich oltáře zbořte!‘ Vy jste mě ale neposlechli! Co jste to provedli?

3. Proto jsem také řekl: ‚Nevyženu je před vámi, ale budou vám trním v bocích a jejich bohové se vám stanou pastí.‘“

4. Když Hospodinův anděl promluvil tato slova ke všem synům Izraele, dal se lid do hlasitého pláče.

5. To místo tedy nazvali Bokim (to jest Plačící) a obětovali tam Hospodinu.

6. Poté, co Jozue propustil lid, rozešli se synové Izraele každý do svého dědictví obsadit svou zem.

7. Lid sloužil Hospodinu po všechny dny Jozuovy i po všechny dny stařešinů, kteří Jozua přežili a viděli všechny ty veliké věci, které Hospodin pro Izrael vykonal.

8. Jozue, syn Nunův, služebník Hospodinův, zemřel ve věku sto deseti let.

9. Pohřbili ho na jeho dědičném území v Timnat-cheresu v Efraimských horách severně od hory Gaaš.

10. Když celé to pokolení zemřelo a připojilo se ke svým otcům, nastoupilo po nich další pokolení, které neznalo Hospodina ani to, co pro Izrael vykonal.

11. Synové Izraele pak jednali v Hospodinových očích zle a sloužili baalům.

12. Opustili Hospodina, Boha svých otců, který je vyvedl z Egypta, a následovali cizí bohy okolních národů. Klaněli se jim, a popouzeli tak Hospodina.

13. Opustili Hospodina, aby sloužili Baalovi a Aštartě.

14. Hospodin proto vzplanul proti Izraeli hněvem a vydal je napospas nájezdníkům, kteří je plenili. Vydal je napospas nepřátelům ze všech stran, takže už proti nim nemohli obstát.

15. Kamkoli se vypravili, Hospodinova ruka byla proti nim a byli poraženi, přesně jak to Hospodin řekl a jak jim odpřisáhl. Přišlo na ně veliké soužení.

16. Hospodin jim ale vzbuzoval soudce a ti je zachraňovali z ruky nájezdníků.

17. Neposlouchali však ani své soudce. Odcházeli smilnit za cizími bohy a klaněli se jim. Brzy sešli z cesty svých otců, kteří poslouchali Hospodinova přikázání. Oni však nechtěli.

18. Když jim Hospodin vzbuzoval soudce, býval Hospodin s ním a po všechny soudcovy dny je zachraňoval z rukou jejich nepřátel. Byl totiž pohnut lítostí, když úpěli pod svými utlačovateli a trýzniteli.

19. Po smrti soudce se ale znovu zkazili, ještě hůře než jejich otcové, a odcházeli za cizími bohy, aby jim sloužili a klaněli se jim. Svého tvrdošíjného jednání a způsobů se odmítali vzdát.

20. Hospodin proto vzplanul proti Izrael hněvem a řekl: „Tento národ porušil mou smlouvu, kterou jsem vydal jejich otcům. Neposlouchali mě,

21. a proto už před nimi nevyženu žádný národ, který zůstal po Jozuově smrti.

22. Skrze ně budu Izrael zkoušet, zda usiluje chodit po Hospodinově cestě, jako usilovali jejich otcové, anebo ne.“

23. Hospodin tam tedy ony národy nechal: nespěchal s jejich vyhnáním, když je nedal do rukou Jozuovi.