Logo
🔍

Soudců 9 CSP

« Abímelekův pokus o nastolení království

1. Abímelek, syn Jerubaalův, pak šel do Šekemu k bratrům své matky a promluvil k nim a ke vší čeledi z domu rodu své matky:

2. Promluvte prosím ke všem občanům Šekemu: Co je pro vás lepší? Má nad vámi vládnout sedmdesát mužů, samí synové Jerubaalovi? Co kdyby nad vámi vládl jediný muž? Vzpomeňte si, že jsem vaše kost a vaše tělo.

3. Když o něm bratři jeho matky promluvili ke všem občanům Šekemu všechna tato slova, jejich srdce se naklonilo za Abímelekem, protože si řekli: Je to náš bratr.

4. Dali mu sedmdesát šekelů stříbra z chrámu Baalberíta a Abímelek si za ně najal ničemné a bezohledné muže, kteří ho následovali.

5. A přišel do Ofry, do domu svého otce, a zabil své bratry, syny Jerubaalovy, sedmdesát mužů na jednom kameni. Zůstal Jótam, nejmladší syn Jerubaalův, protože se ukryl.

6. Pak se shromáždili všichni občané Šekemu a celé Bétmiló. Šli a ustanovili Abímeleka za krále u dubu, který stojí v Šekemu.

Jótamovo podobenství

7. Když to oznámili Jótamovi, šel a postavil se na vrchol hory Gerizím, pozvedl svůj hlas a zavolal. Řekl jim: Poslouchejte mě, občané Šekemu, a vás nechť vyslechne Bůh.

8. Tak se jednou sešly stromy, aby nad sebou pomazaly krále, a řekly olivě: Kraluj nad námi.

9. Oliva jim však pravila: Cožpak bych se vzdala své tučnosti, pro kterou mě oslavují bohové i lidé, a šla se kymácet nad stromy?

10. Stromy tedy řekly fíkovníku: Pojď ty, kraluj nad námi.

11. I fíkovník jim odpověděl: Cožpak bych se vzdal své sladkosti a svého dobrého ovoce a šel se kymácet nad stromy?

12. Nato řekly stromy révě: Pojď ty, kraluj nad námi.

13. Rovněž réva jim pravila: Cožpak bych se vzdala svého mladého vína, které dává radost bohům i lidem, a šla se kymácet nad stromy?

14. Ještě řekly všechny stromy bodláku: Pojď ty, kraluj nad námi.

15. A bodlák stromům odpověděl: Jestliže mě opravdu chcete pomazat za krále nad sebou, přijďte a schovejte se v mém stínu. Pokud ne, ať vyjde z bodláku oheň a stráví libanonské cedry.

16. Nyní, jestliže jste si počínali věrně a bezúhonně, když jste ustanovili Abímeleka králem, pokud jste prokázali dobro Jerubaalovi a jeho domu a naložili jste s ním podle toho, co vykonaly jeho ruce,

17. -- můj otec přece bojoval za vás, dal v sázku svou duši a vysvobodil vás z ruky Midjánců,

18. ale vy jste dnes povstali proti domu mého otce, zabili jste jeho syny, sedmdesát mužů, na jednom kameni a králem nad občany Šekemu jste ustanovili Abímeleka, syna jeho služebnice, protože je to váš bratr --

19. jestliže jste tedy věrně a bezúhonně jednali s Jerubaalem a s jeho domem tohoto dne, radujte se z Abímeleka a také on ať se raduje z vás.

20. Pokud tomu tak není, ať vyjde z Abímeleka oheň a stráví občany Šekemu a Bétmiló a ať vyjde oheň z občanů Šekemu a z Bétmiló a stráví Abímeleka.

21. Potom Jótam utekl, prchal pryč od svého bratra Abímeleka, odešel do Beéru a bydlel tam.

Abímelekův pád

22. Abímelek vládl nad Izraelem tři roky.

23. Bůh pak poslal mezi Abímeleka a občany Šekemu zlého ducha a občané Šekemu se k Abímelekovi zachovali zrádně.

24. To pro násilí spáchané na sedmdesáti Jerubaalových synech, aby jejich krev dopadla na jejich bratra Abímeleka, který je zabil, a na občany Šekemu, kteří posilnili jeho ruce, aby zabil své bratry.

25. Občané Šekemu mu nastražili zálohy na vrcholech hor a okrádali každého, kdo procházel po cestě kolem nich. Abímelekovi to bylo oznámeno.

26. Tehdy přišel Gaal, syn Ebedův, a jeho bratři a procházeli Šekemem. Občané Šekemu mu důvěřovali.

27. Vyšli na pole a sbírali víno ze svých vinic, šlapali ho a uspořádali slavnost. Vstoupili do chrámu svého boha, jedli a pili a proklínali Abímeleka.

28. Tehdy řekl Gaal, syn Ebedův: Kdo je Abímelek a kdo jsou šekemští, že jim budeme sloužit? Což to není syn Jerubaalův a není Zebúl jeho dohlížitel? Služte mužům Chamóra, otce Šekemova. Proč my máme sloužit jemu?

29. Kéž bych měl tento lid pod svým velením, abych Abímeleka odstranil! Abímelekovi řekl: Rozmnož svou armádu a vytáhni.

30. Když Zebúl, kníže města, uslyšel slova Gaala, syna Ebedova, vzplanul jeho hněv.

31. A poslal k Abímelekovi tajně posly se slovy: Hle Gaal, syn Ebedův, a jeho bratři přicházejí do Šekemu. Pozor na ně! Pobuřují město proti tobě.

32. Nuže, vstaň v noci, ty i lid, který je s tebou, a nastraž v poli zálohu.

33. A časně ráno, jakmile vyjde slunce, vstaneš, vtrhneš do města a hle, on a lid, jenž je s ním, vytáhne proti tobě a ty s ním naložíš, jak se ti namane.

34. V noci tedy Abímelek a všechen lid, který byl s ním, vstal a nastražili na Šekem zálohu -- čtyři oddíly.

35. Když Gaal, syn Ebedův, vyšel a postavil se do vchodu městské brány, Abímelek a lid, který byl s ním, vstal ze zálohy.

36. Gaal ten lid spatřil a řekl Zebúlovi: Podívej se, lid sestupuje z vrcholů hor. Ale Zebúl mu odpověděl: Vidíš jen stín hor, podobný mužům.

37. Gaal však mluvil stále dál. Řekl: Hle, lid sestupuje ze středu země a jeden oddíl přichází od cesty k dubu věštců.

38. Nato mu Zebúl řekl: Kde jsou tedy tvá ústa, kterými jsi prohlásil: Kdo je Abímelek, že mu máme sloužit? Cožpak tohle není ten lid, kterým jsi kvůli němu pohrdl? Vytáhni už konečně a bojuj proti němu.

39. Gaal tedy vytáhl v čele šekemských občanů a bojoval proti Abímelekovi.

40. Abímelek jej však pronásledoval a on před ním utekl. Padlo mnoho probodených až po vchod do brány.

41. Abímelek se usadil v Arúmě a Zebúl Gaala a jeho bratry vyhnal, takže nezůstali v Šekemu.

42. I stalo se příštího dne, že lid vyšel na pole. Oznámili to Abímelekovi.

43. Ten vzal lid, rozdělil je do tří oddílů a v poli nastražil zálohu. Rozhlédl se a hle, lid vychází z města. Povstal proti nim a pobil je.

44. Abímelek a oddíly, které byly s ním, vtrhly a postavily se ke vchodu do městské brány. Další dva oddíly pak vtrhly na všechny, kdo byli na poli, a pobily je.

45. Abímelek proti městu bojoval celý den, dobyl to město a lid, jenž byl v něm, zabil. Město zbořil a posypal ho solí.

46. Když to uslyšeli všichni občané šekemské věže, vešli do sklepení chrámu Elberíta.

47. Abímelekovi bylo oznámeno, že se shromáždili všichni občané šekemské věže.

48. Tu Abímelek vystoupil na horu Salmón, on i všechen lid, který byl s ním. Abímelek s sebou vzal sekery, usekl větev ze stromu, zvedl ji a položil se ji na rameno. Lidu, který byl s ním, řekl: Co jste viděli, že jsem udělal, pospěšte si a udělejte to jako já.

49. Také všechen lid tedy usekl každý svou větev, šli za Abímelekem, položili je na sklepení a zapálili nad nimi na tom sklepení oheň. Tak zemřeli také všichni lidé ze šekemské věže, asi tisíc mužů a žen.

50. Potom šel Abímelek do Tebesu, utábořil se u Tebesu a dobyl jej.

51. Uprostřed toho města byla pevná věž. Tam utekli všichni muži a ženy, všichni občané města, zavřeli za sebou a vystoupili na střechu té věže.

52. Abímelek přišel k věži, bojoval proti ní a přistoupil až ke vchodu té věže, aby ji spálil ohněm.

53. Vtom svrhla jedna žena Abímelekovi na hlavu vrchní mlýnský kámen a prorazila mu lebku.

54. Rychle zavolal na služebníka, svého zbrojnoše, a řekl mu: Vytáhni svůj meč a usmrť mě. Jinak o mně budou říkat: Zabila jej žena. Jeho služebník jej tedy probodnul a on zemřel.

55. Když izraelští muži viděli, že Abímelek zemřel, odešli každý do svého domova.

56. Tak Bůh odplatil Abímelekovi za zlo, jež spáchal proti svému otci, když zabil svých sedmdesát bratrů.

57. Také všechno zlo šekemských mužů Bůh obrátil na jejich hlavu a přišla na ně kletba Jótama, syna Jerubaalova.

»