Lukáš 15 CSP

1. Přibližovali se k němu všichni celníci a hříšníci, aby ho slyšeli.

2. Farizeové a učitelé Zákona reptali: “Tento člověk přijímá hříšníky a jí s nimi.”

3. Řekl jim toto podobenství:

4. “Kdo z vás, máli sto ovcí a jednu z nich by ztratil, nezanechá těch devadesát devět v pustině a nejde za tou ztracenou, dokud ji nenalezne?

5. A když ji nalezne, vloží si ji s radostí na svá ramena,

6. přijde domů, svolá přátele a sousedy a řekne jim: "Zaradujte se se mnou, protože jsem nalezl svou ovci, která se ztratila."

7. Pravím vám, že tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.”

8. “Nebo nějaká žena, která má deset drachem a jednu by ztratila, což nezapálí lampu, nevymetá dům a pečlivě nehledá, dokud ji nenalezne?

9. A když ji najde, svolá přítelkyně a sousedky a řekne: "Zaradujte se se mnou, protože jsem nalezla drachmu, kterou jsem ztratila."

10. Tak, pravím vám, je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání.”

11. Řekl: “Jeden člověk měl dva syny.

12. Mladší z nich řekl otci: "Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá." On jim rozdělil majetek.

13. Po nemnoha dnech mladší syn všechno sebral, odešel do daleké krajiny a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel.

14. A když všechno utratil, nastal v té krajině veliký hlad a on začal mít nouzi.

15. Šel a přichytil se jednoho občana té krajiny, a ten ho poslal na svá pole pást vepře.

16. A toužil se nasytit lusky, které žrali vepři, ale nikdo mu je nedával.

17. Tu přišel k sobě a řekl: "Jak mnoho nádeníků mého otce má nadbytek chleba, a já zde hynu hladem!

18. Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i před tebou.

19. Nejsem již hoden nazývat se tvým synem. Učiň mne jedním ze svých nádeníků."

20. I vstal a přišel ke svému otci. Když byl ještě daleko, jeho otec ho uviděl a byl hluboce pohnut; i běžel, padl mu kolem krku a zlíbal ho.

21. Syn mu řekl: "Otče, zhřešil jsem proti nebi i před tebou. Nejsem již hoden nazývat se tvým synem. [Učiň mne jedním ze svých nádeníků.]"

22. Otec však řekl svým otrokům: "Přineste rychle to nejlepší roucho a oblečte ho, a dejte mu na ruku prsten a na nohy sandály.

23. Přiveďte tučné tele, zabijte je, jezme a radujme se,

24. protože tento můj syn byl mrtvý, a zase ožil, ztratil se, a byl nalezen." A začali se radovat.

25. Jeho starší syn byl na poli. Když přicházel a přiblížil se k domu, uslyšel hudbu a tanec.

26. Zavolal si jednoho ze služebníků a vyptával se, co to má znamenat.

27. On mu řekl: "Přišel tvůj bratr a tvůj otec zabil tučné tele, že jej dostal nazpět zdravého."

28. Rozhněval se a nechtěl vejít. Jeho otec vyšel a začal mu domlouvat.

29. On však svému otci odpověděl: "Hle, tolik let ti sloužím a nikdy jsem nepřestoupil tvůj příkaz, ale nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.

30. Když však přišel tenhle tvůj syn, který prožral tvůj majetek s nevěstkami, zabil jsi mu tučné tele."

31. On mu řekl: "Synu, ty jsi vždycky se mnou, a všechno, co je mé, je tvé.

32. Avšak bylo proč se veselit a radovat, protože tento tvůj bratr byl mrtev, a ožil, ztratil se, a byl nalezen."”